2019-04-23

Pokud provozujete či vyvíjíte web nebo mobilní aplikace a zajímalo by vás, jak na jejich přístupnost, aby byly přívětivé a bezbariérové pro všechny uživatele, mohl by být právě pro vás dobrý tip jednodenní kurz Digitální design bez bariér pro začátečníky. Na tomto kurzu se můžete seznámit se základy tématiky přístupnosti a inkluzivního designu, a dozvědět se, co dělat pro to, aby vaše produkty uživatelům nekladly do cesty zbytečné překážky. Po absolvování předmětu budete mít základní přehled o tom, jaké výhody přináší inkluzivní design a přístupnost uživatelům se specifickými potřebami, jaké asistivní technologie pro práci v digitálním prostředí používají, na jaké bariéry nejčastěji narážejí a jak tyto bariéry zmírnit či odstranit.

Kurz se koná v Praze 29. 5. 2019 v rámci Akademie CZ NIC. Přednášejícími jsou Jan Šnyrych (SONS) a Radek Pavlíček (Středisko Teiresiás). Pokud vás tedy přístupnost zajímá, je to pro vás ale spíše nové téma, rádi se s vámi na kurzu setkáme.

2019-04-15

Do našeho právního řádu přichází nový zákon upravující přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru, který je založen na již dříve schválené směrnici Evropského parlamentu. Jak konkrétně se tyto předpisy projeví v našem každodenním životě? Které organizace budou mít za povinnost provozovat své weby a aplikace v souladu s požadavky na přístupnost? Jak je přístupnost definována po technické stránce? Jak můžeme přístupnost vymáhat tam, kde se pravidla nedodržují? Těmto otázkám, ale i dalším aspektům nového zákona o přístupnosti se věnuje tento příspěvek.

Úvod

Přístupnost webů a v dnešní době i mobilních aplikací veřejného sektoru nabývá na stále větší důležitosti. Zejména osobám se zdravotním postižením může přístupná elektronická komunikace se státní správou velmi ulehčit život. Například lidé se zrakovým postižením jsou při vyřizování záležitostí na úřadech často závislí na pomoci vidících osob, ať už při doprovodu na úřad nebo při vyplňování papírových formulářů. Jakmile si ale nevidomí a slabozrací mohou tyto věci vyřídit přístupnou formou elektronicky, získávají samostatnost, ale též soukromí, protože nejsou nuceni využívat asistenci třetí osoby. lidé s tělesným postižením mají zase často problém na úřady se fyzicky dostat, protože zdaleka ne ke všem budovám úřadů je plně bezbariérový přístup. Proto i v tomto případě je možnost přístupné elektronické komunikace nezbytná.

Elektronická komunikace s úřady dnes již není jen alternativním způsobem pro vyřizování úředních záležitostí. S pokračující elektronizací státní správy se začínají objevovat i úkony, které jinak než elektronicky ani nelze provést, a do budoucna bude těchto případů přibývat. Protože všichni občané by měly mít rovný přístup ke státním úřadům a veřejným službám bez ohledu na případné zdravotní postižení, vyšší věk nebo jakýkoli dočasný či trvalý handicap, je třeba, aby weby a mobilní aplikace veřejné zprávy byly vytvářeny tak, aby byly přístupné a použitelné pro všechny.

Proto byla přijata evropská směrnice a následně i český zákon, které přístupnost webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru náležitě upravují. V této oblasti jde o velký posun – kromě webu se přístupnost nově vztahuje i na mobilní aplikace a další typy obsahu a rozšiřuje se i okruh organizací, jichž se povinnost týká. Už tedy nejde zdaleka jen o úřady státní správy a samosprávy, ale i o mnohé další. Vše je podrobněji rozvedeno v následujících odstavcích.

Stávající právní úprava

V České republice doposud přístupnost webu ve státní správě ošetřoval Zákon o informačních systémech veřejné správy č. 365/2000 Sb., a to jediným ustanovením v § 5 odst. 2 písm. f), který praví, že orgány veřejné správy jsou povinny uveřejňovat informace související s výkonem veřejné správy ve formě, která umožňuje, aby se s těmito informacemi v nezbytném rozsahu mohly seznámit i osoby se zdravotním postižením.

Zákon provádí vyhláška 64/2008 Sb. (tzv. Vyhláška o přístupnosti). Ta stanovuje technická pravidla určující konkrétní požadavky, jak má přístupné zveřejňování informací vypadat.

Tyto předpisy byly dobrým východiskem k tomu, aby se v České republice začalo dbát na přístupnost webů veřejné správy. Nicméně s ohledem na vývoj informačních technologií a stále širší elektronizaci úřadů a mnoha veřejných služeb není už tato úprava zcela dostačující. Vyvstala tedy potřeba zákona s širší působností a také potřeba novější technické normy, která by podrobněji pokrývala i složitější webové aplikace a byla by též dobře aplikovatelná na mobilní aplikace a další typy obsahu.

Nová směrnice EU a nový český zákon

Výše uvedené požadavky reflektuje Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, která byla přijata 26. října 2016. Směrnice samotná není přímo součástí právního řádu ČR, ale musí se uplatnit přijetím českého zákona, který danou směrnici transponuje. Proto byl Ministerstvem vnitra vypracován návrh Zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací. Ačkoli nám evropská směrnice ukládala přijmout národní zákon do 23. září 2018, není zákon ani v březnu 2019 stále ještě na konci legislativního procesu. Nicméně zákon již prošel Poslaneckou sněmovnou, a nyní se již očekává bezproblémový průchod Senátem a následně podepsání prezidentem.

Evropská směrnice a český zákon o přístupnosti by pro nás měly mít následující hlavní přínosy oproti současnému stavu:

  • Kromě orgánů státní správy a samosprávy se povinnost přístupnosti rozšiřuje na mnohé další organizace ve veřejném sektoru.
  • Kromě webových stránek musí být přístupné také mobilní aplikace, předtočené mediální nahrávky a dokumenty kancelářských aplikací.
  • Měla by se zvýšit vymahatelnost v případě nedodržování požadavků na přístupnost.
  • Technické požadavky na přístupnost jsou specifikovány modernější normou založenou na široce používaném mezinárodním standardu WCAG 2.1.
  • Přístupnost ve veřejném sektoru je nyní upravena jednotně v celé Evropské unii. to by mělo usnadnit práci firmám, které informační systémy pro veřejný sektor vyvíjejí, protože mohou nabízet své služby a produkty ve všech členských zemích, aniž by je kvůli odlišným požadavkům na přístupnost museli upravovat.

Subjekty v působnosti zákona

Jak již bylo zmíněno, okruh organizací, jež se musejí řídit požadavky na přístupnost, se přijetím nového zákona rozšiřuje. Zákon specifikuje tzv. povinné subjekty v §3. Bohužel, čtenářům bez právnického vzdělání patrně ani po několikerém přečtení tohoto paragrafu nemusí být zcela jasno, které organizace mezi ony povinné subjekty spadají a které nikoli. Snad tedy jisté vodítko poskytne alespoň následující zjednodušený výčet

Mezi povinné subjekty patří:

  • Stát: Sem spadají organizační složky státu jako ministerstva a správní úřady (ČSSZ, finanční úřady, úřady práce, Česká obchodní inspekce, Státní ústav pro kontrolu léčiv, Český statistický úřad atd.), soudy, státní zastupitelství, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády České republiky, Kancelář Veřejného ochránce práv, Akademie věd České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář Senátu a další.
  • Územní samosprávné celky: Kraje, obce a městské části. Mezi povinné subjekty také náleží dobrovolné svazky obcí.
  • Právnické osoby zřízené zákonem: Např. ČTK, ČNB, Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond rozvoje bydlení a mnohé další veřejnoprávní právnické osoby nadačního typu.
  • Právnická osoba založená nebo řízená či financovaná státem, územním samosprávným celkem nebo právnickou osobou zřízenou zákonem, která byla založena za účelem uspokojování potřeb obecného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu: Např. dopravní podniky měst, příspěvkové organizace státu (Národní divadlo, Národní muzeum, Národní galerie atd.), veřejné výzkumné instituce (výzkumné ústavy) a další.
  • Kvalifikovaný správce systému elektronické identifikace: Tito správci mohou být jak státní tak soukromé organizace. Příkladem státního správce je Správa základních registrů.

Dle tohoto výčtu je zřejmé, že pro laika je obtížné určit, u kterých organizací může přístupnost vyžadovat. Měl by např. návštěvník webu Krkonošského národního parku předpokládat, že web bude povinně přístupný? Měla by být přístupná mobilní aplikace pro předpověď počasí ČHMÚ? Jak je to s přístupností online služeb České pošty? Aby si člověk na tyto otázky dokázal odpovědět, musí vědět, jak a kým byla organizace založena a někdy také, jaký je účel organizace nebo jaké je její financování či složení řídicích nebo kontrolních orgánů.

Nesnadnost zjištění, zda daný web či mobilní aplikace určité organizace spadá pod působnost zákona o přístupnosti je jedním ze slabých míst tohoto předpisu.

Subjekty mimo působnost zákona

Zákon explicitně uvádí i některé organizace, které nejsou povinné dodržovat pravidla pro přístupnost svých webů a mobilních aplikací. Jde o tyto subjekty:

  • Česká televize a Český rozhlas: S přístupností veřejnoprávních médií nepočítá ani evropská směrnice. Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých prosazovala v připomínkovém řízení, aby šel český zákon nad rámec směrnice a weby a mobilní aplikace ČT a ČRo byly povinně přístupné. Ačkoli jde o média veřejné služby, která by neměla uživatele diskriminovat na základě zdravotního postižení ani z jiného důvodu, byl tento požadavek zamítnut.
  • Školy, školská zařízení a vysoké školy: Školy jsou povinny zpřístupnit jen informace související s výkonem veřejné správy, tedy např. výsledky přijímacích řízení apod. Cokoli dalšího na webech a v mobilních aplikacích škol nemusí být přístupné. Ani zde se SONS nepodařilo prosadit požadavek na plnou přístupnost škol, která je stále důležitější kvůli zavádění elektronických žákovských, třídních knih a dalších online služeb, bez kterých se mnohdy při studiu nelze obejít.

Na jaký obsah se zákon o přístupnosti vztahuje

Nový zákon rozšiřuje obsah, kterého se požadavek na přístupnost týká. Jde o následující typy obsahu:

  • Webové stránky: Weby veřejné správy musely být přístupné již dříve.
  • Dokumenty kancelářských aplikací: Pokud jsou na webu dostupné dokumenty kancelářských aplikací např. ve formátu PDF, Microsoft Office nebo alternativních formátech, musí být nově i tyto dokumenty přístupné. Špatná přístupnost vystavených dokumentů bývá častý problém, který by měl nový zákon řešit.
  • Mobilní aplikace: Zákon reaguje na trend, kdy stále více institucí začíná poskytovat informace a služby nejen prostřednictvím webu, ale také pomocí nativních mobilních aplikací pro mobily a tablety. Proto se požadavek na přístupnost nově vztahuje právě i na mobilní aplikace.
  • Přístupnost intranetových systémů: Zákon se vztahuje i na neveřejné webové aplikace tedy na intranety. Toto ustanovení může mimo jiné usnadnit zaměstnávání osob se zdravotním postižením, protože by do budoucna měl pro takové zaměstnance odpadnout problém s nepřístupnými intranetovými aplikacemi.
  • Předtočené zvukové, obrazové a audio-vizuální záznamy: Zákon se vztahuje i na mediální záznamy a prvky pro jejich ovládání.

Na jaký obsah se zákon o přístupnosti nevztahuje

Požadavek na zpřístupnění se netýká některých druhů obsahu, které už z podstaty zpřístupnit nelze nebo by zpřístupnění bylo nepřiměřeně náročné. Jde o tento obsah:

  • Mapy.
  • Znázornění položky sbírky kulturního dědictví.
  • Archiválie.
  • Zvuková, obrazová a audio-vizuální média vysílaná v reálném čase: Zatímco předtočené mediální záznamy musí splňovat požadavky na přístupnost, na média vysílaná v reálném čase se tento požadavek nevztahuje.
  • Obsah přejímaný z jiného zdroje: Zde jde o obsah, který nemá povinný subjekt pod svou kontrolou. to mohou být např. komentáře čtenářů pod články, vkládaná reklama apod.

Výjimka pro nepřiměřenou zátěž

V odůvodněných případech nemusí organizace zpřístupnit ani obsah, na který se zákon běžně vztahuje. Organizace tak ale může postupovat jedině tehdy, pokud by jí zpřístupnění obsahu způsobovalo nepřiměřenou zátěž. Co se rozumí onou nepřiměřenou zátěží definuje zákon dosti vágně. Při posuzování nepřiměřené zátěže se mají brát v úvahu odhadované náklady a na druhou stranu přínosy pro uživatele, zejména pro ty se zdravotním postižením.

Je třeba zdůraznit, že pokud nepřiměřenou zátěž způsobuje jen zpřístupnění určité části webu, potom se nemusí zpřístupňovat jen tato část, ale zbytek webu musí být stále přístupný. Další důležitou věcí je, že pokud takto nebude zpřístupněna část webu či mobilní aplikace, musí povinný subjekt, je-li to možné, nabídnout náhradní řešení.

Institut nepřiměřené zátěže může být jedním ze slabých míst zákona, protože nikde není přesně určeno, co se nepřiměřenou zátěží rozumí. Zřejmě se uvidí až v praxi, zda nebudou ustanovení o nepřiměřené zátěži povinnými subjekty zneužívána.

Odkdy se nové požadavky na přístupnost uplatňují

Na zavedení nových standardů přístupnosti musí mít dotčené organizace dostatek času. Proto zákon stanoví pro jednotlivé typy obsahu, na který se vztahuje, různá data, od nichž se bude na daný typ obsahu uplatňovat. Zde jsou tyto milníky chronologicky seřazeny:

  • 23. září 2019: Od tohoto data se zákon vztahuje na nové weby, které byly zveřejněny po datu účinnosti zákona. Stejně tak se vztahuje na nové intranetové systémy, které byly po 23. září 2019 zveřejněny, a na starší intranetové systémy, které po tomto datu prošly podstatnou změnou.
  • 23. září 2020: Od tohoto data musí požadavky zákona splňovat i starší weby, které byly zveřejněny před datem účinnosti zákona. Přístupné musí být i předtočené mediální nahrávky zveřejněné od 23. září 2020.
  • 23. června 2021: Od tohoto data se zákon vztahuje i na mobilní aplikace.

Principy a technická pravidla přístupnosti

Samotný zákon uvádí čtyři základní principy, při jejichž dodržení lze web či mobilní aplikaci považovat za přístupné. Jsou to tyto principy:

  • Vnímatelnost.
  • Ovladatelnost.
  • Srozumitelnost.
  • Stabilita (robustnost).

Tyto principy byly převzaty ze standardu WCAG (Web Content Accessibility Guidelines). Samozřejmě takovéto obecné principy nestačí k přesné specifikaci toho, co musí web či mobilní aplikace z hlediska přístupnosti splňovat. Proto byla vypracována aktualizovaná technická norma EN 301 549 V2.1.2 (2018-08) Accessibility requirements for ICT products and services a odkaz na tuto normu zveřejnila Evropská komise v prosinci 2018 v úředním věstníku Evropské unie. Tím se z této normy stal závazný technický standard určující technické parametry přístupnosti.

Norma je založená na nejnovější verzi široce používaného standardu WCAG 2.1. Je rozhodně dobře, že Evropská komise nešla cestou vymýšlení své vlastní speciální technické specifikace, ale použila to, co je již osvědčené a co dobře znají vývojáři, testeři a k čemu existuje mnoho podpůrné dokumentace a dalších nástrojů.

Důležitým tématem při projednávání zákona byla i veřejná dostupnost technické normy v češtině. Běžný postup je takový, že autorizovaný český překlad mezinárodních technických norem zhotoví Česká agentura pro standardizaci, a české normy jsou poté k dispozici jako placené publikace. V případě normy pro přístupnost webu a mobilních aplikací je její použití mezi vývojáři, testery, ale i uživateli natolik široké, že pouze placený přístup k originální české normě by omezil zavádění zákona do praxe. Proto je zákonem Ministerstvo vnitra pověřeno, aby požadavky této normy bezplatně zveřejnilo na svých webových stránkách.

Prohlášení o přístupnosti

Zákon vyžaduje, aby ke všem webům a mobilním aplikacím, na něž se zákon vztahuje, bylo na standardizovaném místě na webových stránkách zveřejněno tzv. prohlášení o přístupnosti. Toto prohlášení je v podstatě webová stránka, která bude mít předepsaný jednotný formát a bude muset obsahovat všechny důležité informace týkající se přístupnosti daného webu nebo dané mobilní aplikace. Jsou to následující informace:

  • Sdělení, v jakém rozsahu web či mobilní aplikace splňují požadavky na přístupnost.
  • Pokud web či aplikace nejsou zcela přístupné, prohlášení obsahuje výčet částí, které přístupné nejsou. Vždy musí být uveden relevantní důvod, proč daná část nemohla být zpřístupněna. Je-li to možné, musí být uvedeno náhradní řešení, jak se k nepřístupným informacím či službám dostat. Zde je na místě připomenout, že jedinými relevantními důvody pro nepřístupnost jsou buď výše popsaná nepřiměřená zátěž, nebo to, že určitý obsah je typu, na který se zákon nevztahuje – mapy, archiválie atd.
  • Prohlášení též musí obsahovat informaci o tom, jak má uživatel postupovat, pokud má podezření, že web či mobilní aplikace jsou v rozporu se zákonem nepřístupné nebo že odůvodnění jejich nepřístupnosti je neopodstatněné.

Tyto informace, které musejí být uvedeny pro každý web a každou mobilní aplikaci v působnosti zákona, by měly vést k větší vymahatelnosti přístupnosti.

Na koho se obracet, je-li zákon porušován

Má-li uživatel podezření, že část webu či mobilní aplikace je v rozporu se zákonem nepřístupná, měl by vždy najít popis postupu, jak tuto situaci řešit, a kontakty, na které se může obracet, ve výše uvedeném prohlášení o přístupnosti pro daný web či danou mobilní aplikaci. Obecně vzato se postupně může obrátit na následující tři instance:

  1. V prvé řadě je vhodné obrátit se na provozovatele daného webu nebo mobilní aplikace. Kontakt na něj by měl být uveden v prohlášení o přístupnosti. Nedojde-li k dohodě na vyřešení situace např. prostřednictvím e-mailové komunikace mezi uživatelem a webmasterem, lze formálně podat podnět provozovateli webu podle zákona upravujícího petiční právo. Je otázkou, zda v případě sporu uživatele webu či mobilní aplikace s jejich provozovatelem je podání podnětu podle práva petičního dostatečně silným nástrojem pro prosazení nápravy v případě porušení zákona ze strany provozovatele.
  2. Není-li nepřístupnost webu či mobilní aplikace uspokojivě řešena jejich provozovatelem, může dát uživatel podnět Ministerstvu vnitra, které je pověřeno kontrolou dodržování zákona povinnými subjekty. Ministerstvo vnitra při kontrole postupuje podle Kontrolního řádu a pokud zjistí pochybení povinného subjektu, uloží mu opatření k nápravě, která musí být provedena nejpozději do šesti měsíců.
  3. Není-li uživatel webu nebo mobilní aplikace spokojen s vyřízením svého podnětu ani ze strany povinného subjektu ani ze strany Ministerstva vnitra, může se o pomoc obrátit ještě na veřejného ochránce práv (ombudsmana). který se systematicky zabývá i problematikou práv osob se zdravotním postižením, a tedy i oblastí přístupnosti.

Ministerstvo vnitra je též pověřeno pravidelným monitorováním dodržování zákona. Toto monitorování se bude provádět každé tři roky automatizovanými a uživatelskými testy přístupnosti na vzorku webů a mobilních aplikací, na které se zákon o přístupnosti vztahuje. Testy budou probíhat podle jednotné evropské metodiky a jejich výsledky budou zveřejňovány na webu Ministerstva vnitra. První monitorovací zpráva by měla být připravena k 23. prosinci 2021.

Shrnutí přínosů a potenciálně slabých míst nové právní úpravy přístupnosti

Jak je již zřejmé z textu výše, nová právní úprava přístupnosti webu a mobilních aplikací ve veřejném sektoru přináší oproti stávajícímu stavu mnohá zlepšení, má však i svá slabá místa. Obojí shrnují následující body.

Přínosy nové právní úpravy přístupnosti:

  • Rozšíření působnosti na širší okruh organizací (povinných subjektů).
  • Rozšíření působnosti zákona na nové typy obsahu – kromě webu i na mobilní aplikace, dokumenty kancelářských aplikací, které jsou dostupné online, předtočené mediální nahrávky a intranetové systémy.
  • Moderní technická norma, jejíž požadavky budou k dispozici v češtině bezplatně na webu Ministerstva vnitra.
  • Přesněji definované postupy pro vymáhání přístupnosti a kontrolní a monitorovací mechanismy Ministerstva vnitra.

Potenciálně slabá místa zákona o přístupnosti:

  • Pro laika je často obtížně zjistitelné, zda se zákon vztahuje na web či mobilní aplikaci, se kterými potřebuje pracovat, protože vymezení povinných subjektů je poměrně složité.
  • Navzdory připomínkám SONS nebyly do působnosti zákona zahrnuty tak důležité instituce, jako jsou školy, Česká televize a Český rozhlas.
  • Nepřiměřená zátěž, jíž lze odůvodnit nepřístupnost některých částí webů či mobilních aplikací, je v zákoně definována velmi vágně. Je zde tedy potenciální nebezpečí, že tento institut bude zneužíván k neoprávněnému vyvinění se z povinnosti přístupnosti.
  • Oficiální podnět provozovateli webu nebo mobilní aplikace, u něhož má občan podezření na porušování zákona o přístupnosti, se podává formou petice. Tato forma představuje poměrně slabý nástroj k tomu, aby se v případě sporu občan domohl nápravy.

Jak moc se potenciálně slabá místa nové právní úpravy reálně projeví, se uvidí až v praxi po jejím zavedení. Již před samotným schválením zákona o přístupnosti však lze pozorovat jeden velký pozitivní efekt, a to daleko intenzivnější zájem o otázky spojené s přístupností z různých oblastí veřejné sféry. Celkový dopad zákona o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací bude jistě pozitivní a jde o další krok k rovnému přístupu k elektronickým službám a informacím ve veřejném sektoru.

Odkazy na související právní předpisy

Autor: Jan Šnyrych

Text byl původně publikován ve sborníku konference INSPO 2019.

2019-04-10

Abychom při testování webových stránek mohli popsat příčiny špatné přístupnosti a případně i navrhnout možné řešení, musíme mít možnost i s odečítačem obrazovky nahlédnout do HTML kódu a CSS stylů vybraného webového prvku a editovat je. K tomuto účelu se používá nástroj nazvaný Inspektor HTML kódu, který je v rámci dalších nástrojů pro vývojáře zabudovanou součástí webového prohlížeče. Inspektor HTML kódu je v závislosti na zvolené kombinaci webového prohlížeče a odečítače obrazovky více či méně přístupný, jak je blíže popsáno v níže uvedených postupech.

Pro naše potřeby je Inspektor HTML kódu dostatečně přístupný v prohlížeči Mozilla Firefox, v našem případě byl tento prohlížeč testován ve verzi 52 ESR a ve verzi 65. Pokud však nevyžadujeme možnost číst a editovat i CSS styly, tak je možné zvolit i prohlížeč Google Chrome, v našem případě testován ve verzi 72. Co se týče odečítačů, tak je níže předpokládán JAWS ve verzi 2018.1808.10 a NVDA ve verzi 2018.3.2.

Postup čtení a editace HTML kódu

  1. HTML kód pro určitý webový prvek si v Inspektoru zobrazíme přes kontextové menu k danému prvku. Jak z klávesnice za pomoci odečítače vyvolat kontextové menu k prvku webové stránky závisí na tom, zda je prvek fokusovatelný, či nikoli.
    1. Je-li prvek fokusovatelný (nejčastěji v případě formulářového prvku či odkazu), přejdeme na prvek Tabulátorem, aby měl fokus, a stiskneme klávesu kontextového menu.
    2. Jestliže prvek fokusovatelný není, například jde o odstavec běžného textu, liší se postup mírně v závislosti na odečítači.
      1. Používáme-li odečítač NVDA , tak pravděpodobně budeme muset využít dovednosti odečítače manipulovat s myší. V prohlížecím režimu přejdeme na požadovaný prvek. K prvku přivoláme kurzor myši (klávesa NVDA + num. lomeno) a nasimulujeme kliknutí pravým tlačítkem myši (num. hvězdička), čímž na této pozici vyvoláme kontextovou nabídku.
      2. Pokud používáme odečítač JAWS , tak často nemusíme s kurzorem myši manipulovat a stačí na tomto prvku stisknout klávesu kontextové nabídky. V případě, že tento postup nefunguje, musíme stejně jako u NVDA přesunout myš k pozici virtuálního kurzoru (JAWSKey + num. minus) a simulujeme stisk pravého tlačítka myši (num. hvězdička).
  2. Z kontextové nabídky zvolíme položku Prozkoumat, čímž se fokus přesune do podokna Nástrojů pro vývojáře, konkrétně do nástroje Inspektor HTML kódu. Tento nástroj je v podstatě stromové zobrazení HTML elementů, ve kterém se lze po uzlech pohybovat šipkou nahoru a dolů a rozbalovat a sbalovat vybrané uzly šipkou doprava respektive doleva. Po přesunutí do Inspektoru HTML kódu by kurzor měl být na elementu odpovídajícím místu na stránce, na němž jsme před tím vyvolali kontextovou nabídku.
  1. Nyní existují dva režimy, jak HTML kód vybraného elementu editovat.
    1. Jestliže chceme editovat najednou celý řádek HTML kódu vybraného elementu, tak na tomto elementu vyvoláme kontextovou nabídku a zvolíme položku „Upravit jako HTML“ (anglicky „Edit as HTML“). Případně je možné tento režim editace aktivovat také stisknutím klávesy F2 . Po editaci HTML kódu uložíme provedené změny stisknutím kláves Ctrl + Enter a tyto změny se ihned projeví na webové stránce. Tento režim editace HTML kódu nicméně není přístupný v případě prohlížeče Mozilla Firefox, jelikož v něm při pohybu po znacích či slovech odečítač NVDA ani JAWS neposkytuje žádnou hlasovou odezvu. V prohlížeči Google Chrome tento režim editace ale přístupný je, a to jak s odečítačem JAWS tak i s NVDA.
    2. Druhý, alternativní a přístupnější, režim editace HTML kódu vybraného elementu aktivujeme stisknutím klávesy Enter na tomto elementu. Další postup a přístupnost tohoto režimu s odečítačem JAWS či NVDA závisí na tom, jestli používáme prohlížeč Mozilla Firefox nebo Google Chrome.
      1. V případě prohlížeče Mozilla Firefox se ocitneme ve stavu, v němž se lze tabulátorem cyklicky pohybovat mezi názvem elementu a jeho atributy. Když pak chceme nějaký atribut nebo název elementu editovat, tak na něm stiskneme mezerník nebo Enter. Případně lze přidat atribut nový pomocí tlačítka, které se nachází za všemi atributy. Toto tlačítko bohužel nemá v Mozille Firefox verze 52 popisek. Po provedení požadovaných změn tento režim editace ukončíme klávesou Escape nebo Enter. Tento režim editace HTML kódu je přístupný jak s odečítačem JAWS tak i s  NVDA.
      2. V případě prohlížeče Google Chrome se rovněž ocitneme ve stavu, v němž se lze tabulátorem cyklicky pohybovat mezi názvem elementu a jeho atributy, nicméně zdese rovnou dostaneme do editace názvu daného elementu nebo jeho atributu, takže není nutný ještě další stisk mezerníku či Enteru jako v případě prohlížeče Mozilla Firefox. Podobně i zde se za atributy nachází prázdné editační pole, kam lze vepsat nový atribut. Po provedení požadovaných změn tento režim ukončíme klávesou Escape nebo Enter. Tento režim editace HTML kódu je přístupný s odečítačem NVDA, nikoliv však s odečítačem JAWS.

Postup čtení a editace CSS stylů

Čtení a editace CSS stylů bohužel není přístupná v prohlížeči Google Chrome. Nezbývá nám tedy než zvolit prohlížeč Mozilla Firefox.

Máme-li otevřený Inspektor HTML kódu a v něm umístěný fokus, Tak se do oblasti, kde lze CSS číst a editovat přesuneme několikerým stisknutím tabulátoru,. Tabulátorem se dále postupně přesouváme mezi selektory, názvy a hodnotami CSS vlastností. Chceme-li vybraný selektor nebo název či hodnotu CSS vlastnosti editovat, tak na ní stiskneme klávesu Enter, provedeme úpravy a editaci ukončíme klávesou Escape.

Přepínání fokusu mezi Inspektorem HTML kódu a webovou stránkou

Při čtení a editaci HTML kódu nebo CSS stylů a sledování provedených změn na webové stránce se hodí možnost rychle přepínat fokus mezi otevřeným Inspektorem HTML kódu a webovou stránkou. Toho lze docílit následovně:

  1. Jestliže používáme prohlížeč Google Chrome, tak se do otevřeného Inspektoru HTML kódu a zpět do webové stránky můžeme přepínat standardně klávesou F6.
  2. Jestliže používáme prohlížeč Mozilla Firefox, tak klávesu F6 bohužel nelze použít, ale je možné podokno Inspektora HTML kódu odepnout od webové stránky do samostatného okna, což uděláme takto:
  1. Máme-li fokus v Inspektoru HTML kódu, tak se několikerým stisknutím kláves Shift + tabulátor přesuneme na tlačítko, které odečítač přečte jako „panel nástrojů 
    Zavře nástroje vývojáře tlačítko“.
  2. Stiskneme šipku doleva a měli bychom se dostat na tlačítko, které odečítač přečte jako „Zobrazí nástroje v samostatném okně tlačítko“.
  3. Na zmíněném tlačítku stiskneme Enter, čímž Inspektor HTML kódu odepneme od webové stránky. Poté už se můžeme přepínat mezi webovou stránkou a >Inspektorem HTML kódu klávesami Alt + tabulátor.

Závěrem ještě dodejme, jak dříve otevřený Inspektor HTML můžeme zavřít – v obou prohlížečích stačí stisknout klávesu F12.

Z výše uvedeného je zřejmé, že přístupnost vývojářských nástrojů v prohlížečích není sice ideální, nicméně po seznámení se s jejich obsluhou je k prohlížení či drobným modifikacím kódu při testování může využívat i nevidomý tester přístupnosti pracující s odečítačem obrazovky.

Autor: Adam Samec

2019-02-25

Mnoho českých „jablíčkářů“ netrpělivě čekalo na 19. únor 2019. V tento den totiž společnost Apple v České republice zprovoznila svou službu Apple Pay, jejímž prostřednictvím mohou uživatelé iPhonů, iPadů, Apple Watch , ale také Maců platit v kamenných i internetových obchodech namísto klasických platebních karet pomocí svých zařízení Apple. V den české premiéry Apple Pay toto téma dominovalo mnoha internetovým médiím, kde byly z pohledu vidících uživatelů rozebrány všechny možné i nemožné aspekty této služby. Apple Pay má ale nezanedbatelné výhody i pro zrakově postižené uživatele.

V následujících odstavcích si tedy placení pomocí Apple Pay stručně představíme, a hlavně si z pohledu zrakově postiženého uživatele popíšeme, jak v obchodě s mobilem či hodinkami zaplatit . Pokud se tedy chcete vyhnout experimentování až u pokladny v obchodě, kde na vás bude hledět nervózní pokladní a za vámi se bude prodlužovat fronta netrpělivých zákazníků, přečtěte si nejprve, jak na to.

 

Co je Apple Pay

Jak již bylo zmíněno, s Apple Pay lze platit v kamenných obchodech, v eshopech a též v mobilních aplikacích. Momentálně je největším přínosem právě možnost placení v jakémkoli běžném obchodě s platebním terminálem podporujícím bezkontaktní karty. Místo běžné karty totiž můžeme platit pomocí iPhonu či Apple Watch. To má několik velkých výhod.

  • Při každé platbě je naše identita ověřena pomocí Touch ID, Face ID nebo bezpečnostním kódem našeho zařízení. Prakticky se tedy nemůže stát, aby místo nás platil někdo jiný.
  • I když bude placená částka nad 500 Kč, neměl by po nás platební terminál většinou požadovat PIN. Vyhneme se tak problémům se zapisováním PINu na terminálech se špatně hmatnými tlačítky nebo na dotykových terminálech, kde tlačítka nejsou vůbec. PIN prý požadují jen některé starší platební terminály.
  • Ihned po provedení platby nám na mobil či hodinky dorazí potvrzovací oznámení, které nás informuje o výši zaplacené částky.

K placení v obchodech s bezkontaktními terminály lze používat iPhony a Apple Watch, které jsou vybaveny čipem NFC pro bezdotykovou komunikaci s platebním terminálem. Apple Pay je ale dostupné i v iPadech a počítačích Mac, které NFC nemají. Zde je můžeme využít pro platby v eshopech a mobilních aplikacích, které tento způsob placení podporují. V českém prostředí ale zatím těchto aplikací není mnoho. Podle serveru APPLECRUNCH se už teď takto dají platit např. jízdenky společnosti FlixBus a brzy by prý podpora Apple Pay měla přibýt v aplikacích Alzy či T-Mobilu.

Dále se ale budeme věnovat zejména placení mobilem či hodinkami v běžných obchodech, protože to je to, co nyní můžeme využívat nejvíce.

Co je třeba k využívání Apple Pay?

K nastavení Apple Pay budeme potřebovat dvě věci – kompatibilní zařízení značky Apple a kompatibilní platební kartu.

Pro placení v běžných obchodech je třeba mít alespoň iPhone 6 nebo jakýkoli novější model včetně iPhonu SE či hodinky Apple Watch v jakékoli verzi. V případě iPadů a Maců je podrobný seznam podporovaných modelů na webu Applu, ale jak již bylo řečeno, tablety i počítače lze stejně využít jen pro placení v internetovém prohlížeči nebo aplikacích a nikoli v kamenných obchodech.

Pokud jde o platební karty, je třeba využít kartu jedné z bank, které v České republice Apple Pay podporují. Aktuální seznam na serveru Letem světem Applem uvádí tyto finanční ústavy a platební služby: Česká spořitelna (pouze karty VISA, podpora MASTER CARD se ve Spořitelně plánuje v průběhu března), Komerční banka, MONETA Money Bank, mBank, Air Bank, J&T Banka, Twisto, Edenred – Ticket Restaurant® a Edenred Benefits. Další banky se na Apple Pay chystají a měly by se službou přijít později během letošního roku.

Jak Apple Pay nastavit v iPhonu či Apple Watch?

Důležitou bezpečnostní podmínkou pro používání Apple Pay je zabezpečení Apple Watch bezpečnostním kódem a u iPhonu samozřejmě kromě kódu i otiskem prstu nebo rozpoznáním tváře.

V iPhonu se služba Apple Pay využívá prostřednictvím aplikace Wallet, která je standardní součástí systému iOS. Tuto aplikaci jsme doposud byli většinou zvyklí buď zcela ignorovat, nebo jsme si do ní maximálně čas od času uložili nějakou letenku nebo jízdenku dopravce, který práci s Wallet umožňuje. Wallet ale kromě ukládání cestovních dokladů, vstupenek a věrnostních karet slouží právě i jako bezpečné úložiště platebních karet, které lze používat při placení mobilem. Než tedy začneme používat Apple Pay, musíme si do aplikace Wallet přidat kartu, kterou budeme pomocí Apple Pay platit. Uložení karty do Walletu provedeme následovně:

  1. Spustíme Wallet a na úvodní obrazovce poklepeme na tlačítko Přidat kartu.
  2. Pokud už máme v účtu Apple nějakou kartu zadanou např. pro nákupy v App Storu a iTunes a tato karta podporuje Apple Pay, Wallet nám ji pro přidání sám nabídne a nemusíme vyplňovat všechny údaje o kartě kromě bezpečnostního kódu CVV. V takovém případě můžete přejít ke kroku 6. Jinak budeme upozorněni, že během přidávání karty budeme informace o své kartě sdílet se společností Apple a stiskneme tlačítko Pokračovat.
  3. Další obrazovka obsahuje hledáček fotoaparátu. Informace o platební kartě totiž můžeme sejmout fotoaparátem a nemusíme je opisovat. Funkce mi přijde velmi dobře vyřešena a dá se pohodlně použít i bez zraku. Stačí platební kartu položit na stůl magnetickým proužkem dolů a embosovanými čísly nahoru. Poté položíme na kartu mobil tak, aby jeho kamera ležela na středu karty a mobil postupně zvedáme. Ve chvíli, kdy bude mobil v dostatečné výšce, aby v jeho záběru bylo vidět číslo karty i datum exspirace, aplikace Wallet informace z obrazu vyčte, iPhone zavibruje a zobrazí další obrazovku. Pokud by se vám přece jen nechtělo hrát si s fotoaparátem, je zde k dispozici i tlačítko Zadat údaje o kartě ručně.
  4. Následující obrazovka obsahuje políčka pro zadání jména držitele a čísla karty. Pokud byla karta nasnímána foťákem, jsou již políčka vyplněna. Po zkontrolování políček či jejich vyplnění stiskneme tlačítko Další.
  5. Otevře se poslední obrazovka pro vyplňování údajů o kartě. Zde budeme požádáni o datum expirace, které může být opět předvyplněné, a o bezpečnostní kód CVV, který naopak není vyplněn nikdy. Je to tedy jediná informace, již musíme při detekci karty pomocí fotoaparátu vyplnit ručně. Poté pokračujeme opět tlačítkem Další.
  6. Na chvíli se objeví obrazovka informující, že iPhone kontaktuje vydavatele karty a po několika sekundách jsou zobrazeny podmínky pro používání Apple Pay, které musíme odsouhlasit.
  7. iPhone si od vydavatele karty zjistil, jakými způsoby lze přidání karty ověřit a zobrazí nám nabídku dostupných způsobů ověření. Možnosti závisí na bance, od níž vydávaná karta je. Typickým způsobem je ověření prostřednictvím kódu zaslaného v SMS nebo e-mailu, někdy je možné kartu ověřit z mobilní aplikace dané banky. Vybereme tedy preferovaný způsob ověření a stiskneme tlačítko Další.
  8. Obsah další obrazovky závisí na vybraném způsobu ověření – můžeme být např. požádáni o zadání zaslaného kódu apod. A po ověření je vše hotovo.

Pokud bychom si chtěli nastavit pro placení i hodinky, stačí na iPhonu otevřít aplikaci Watch, přejít na panel Moje hodinky, zde je otevřít, poklepat na Wallet a Apple Pay a dál postupovat podle zobrazených instrukcí.

Teď již máme opravdu vše připraveno a můžeme s iPhonem a Apple Watch vyrazit do ulic utrácet.

Jak se s Apple Pay platí?

Nejjednodušší placení je s Apple Watch. U nich stačí jen v okamžiku placení dvakrát rychle po sobě stisknout boční tlačítko a hodinky přiložit k terminálu. Jako potvrzení, že platba proběhla, zaznamenáme jemnou haptickou odezvu.

U iPhonu je placení téměř stejně snadné, jen je zde navíc ještě ověření naší totožnosti otiskem prstu či pohledem do kamery. Můžeme postupovat takto:

  1. Na zamčeném iPhonu či ze zamykací obrazovky stiskneme dvakrát tlačítko plochy (u mobilů s Touch ID) nebo postranní tlačítko (u mobilů s Face ID). Tím se zobrazí obrazovka pro placení. U iPhonů s Touch ID bychom už měli být identifikováni otiskem prstu, u iPhonů s Face ID musíme pohlédnout do kamery. Jakmile iPhone ví, že chce opravdu platit jeho majitel, VoiceOver přečte hlášení „Podržte zařízení u čtečky“.
  2. Nyní tedy můžeme iPhone přiložit k platebnímu terminálu a iPhone nakonec zavibruje na znamení, že je vše hotovo.

Ať už platíme hodinkami nebo mobilem, ihned po zaplacení nám dorazí oznámení o platbě, kde bude uvedená částka, místo a čas platby. Vše si tedy můžeme bezprostředně po platbě zkontrolovat.

Pokud se nám po aktivaci obrazovky pro placení z nějakého důvodu nepodaří identifikovat pomocí Touch ID nebo Face ID, iPhone varovně zavibruje a vydá zvukový signál. Ověření otiskem prstu či pohledem do kamery můžeme zkusit znovu, na obrazovce máme ale také tlačítko Zaplatit pomocí kódu. Platbu tedy můžeme ověřit klasickým bezpečnostním kódem pro odemykání telefonu. Na obrazovce je také zobrazen název výchozí platební karty. Protože však do Apple Pay můžeme přidat až 12 karet, lze na název přednastavené karty poklepat a vybrat pro platbu nějakou alternativní kartu.

Placení lze vyvolat i bez dvojitého stisku tlačítka plochy či postranního tlačítka. Stačí jen v okamžiku placení přiložit iPhone k terminálu. Ať už je iPhone odemčený či uzamčený, zobrazí se také obrazovka pro placení a nyní se musíme identifikovat přiložením prstu nebo pohledem do kamery. Praktičtější mi přijde první popisovaný způsob, protože člověk si může připravit ověření přes Touch ID nebo Face ID dopředu, a v okamžiku placení už jen přiloží mobil k terminálu a nic jiného neřeší, je ale na každém, jaký postup použije.

Nastavení Apple Pay

V aplikaci Nastavení se nachází položka Wallet a Apple Pay, která otevírá nastavení těchto služeb. Najdeme zde seznam přiřazených platebních karet, možnost přidat další kartu a též volbu pro zapnutí a vypnutí aktivace Apple Pay dvojím stiskem tlačítka plochy či postranního tlačítka. Pokud zde v seznamu karet na jakoukoli z karet poklepeme, můžeme si prohlížet historii transakcí danou kartou. To lze ostatně i v samotné aplikaci Wallet.

Platit či neplatit přes Apple Pay

Placení prostřednictvím Apple Pay má oproti klasickým platebním kartám mnoho výhod. Než se pustíme do jejich výčtu, zmínil bych i jedinou nevýhodu, která mě napadla – u mobilu se nám narozdíl od plastové karty může vybít baterie, a v tu chvíli si s ním nekoupíme nikde nic. Jinak už ale následují jen samá pozitiva, a to z hlediska bezpečnosti i přístupnosti.

  • Biometrická identifikace: Zatímco u plastových bezkontaktních karet nejsou platby do 500 Kč chráněny vůbec, při placení iPhonem jsou ověřovány naším otiskem prstu nebo skenem tváře. Odcizeným iPhonem tedy případný zloděj nemůže nic platit. U Apple Watch toto ověření není, protože hodinky máme stále na ruce. Pokud by si je ale vzal na ruku někdo cizí, musel by je odemknout bezpečnostním kódem. Tedy i hodinky jsou proti neoprávněnému použití zabezpečeny.
  • Eliminace zadávání PINu na terminálu: U všech novějších platebních terminálů není třeba ani při platbách nad 500 Kč pomocí Apple Pay zadávat PIN platební karty. Většinou se tedy vyhneme nepříjemné a zdržující proceduře a nemusíme se též obávat, že by PIN karty při zadávání někdo cizí okoukal.
  • Okamžité potvrzení platby: Jakmile zaplatíme, můžeme si zaplacenou částku zkontrolovat v příchozím upozornění na proběhlou platbu.
  • Přehlednější práce s více kartami: Používáme-li více karet, snadno se v Apple Pay přepneme na placení právě požadovanou kartou. Odpadá nám tedy listování mezi mnoha podobnými kartičkami a zjišťování, která je která.
  • Zabezpečení v případě ztráty: Pokud iPhone s nastaveným Apple Pay ztratíme, můžeme pomocí služby Najít iPhone Apple Pay na ztraceném zařízení dočasně zablokovat a po nalezení opět obnovit. Není tedy nutné blokovat prostřednictvím banky přímo platební kartu.
  • Větší soukromí a bezpečnost: Společnost Apple si vcelku zakládá na bezpečnosti a důvěryhodném zacházení s osobními daty uživatelů. Tento přístup platí i pro službu Apple Pay. Její důležitou vlastností je, že informace o platebních kartách nejsou uloženy nikde u Applu ani v iCloudu uživatele. Při přidání karty do Apple Pay je totiž vytvořen speciální kód, který je založen na údajích o kartě a o zařízení, na které ji přidáváme. Tento kód je potom uložen pouze v iPhonu na speciálním čipu, který je oddělen od zbytku systému iOS. K informacím o kartě se při placení nedostane ani obchodník, protože při platbě se mezi terminálem a iPhonem přenáší jen výše zmíněný speciální kód a jedinečný identifikátor aktuální transakce.

Sečteno a podtrženo, Apple Pay je služba, která se dobře používá a přináší nám přístupnější a komfortnější placení. Pokud tedy máte kompatibilní zařízení a kartu u jedné z podporovaných bank, určitě Apple Pay vyzkoušejte, stojí to za to.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2019-02-08

S příchodem nového roku přišla i nová povinnost na některé zrakově postižené živnostníky a podnikatele. Jde o elektronickou evidenci tržeb, od které byly do konce roku OSVČ s těžkým zrakovým postižením osvobozeny. Jak ke znovuzavedení povinnosti EET došlo?

Přibližně před rokem a půl souhlasilo Ministerstvo financí mimo jiné na základě požadavku ze strany SONS, že zrakově postižení podnikatelé budou nařízením vlády dočasně zproštěni povinnosti EET. Několik měsíců po vydání příslušného nařízení však Ústavní soud konstatoval, že vláda nemá pravomoc takovýmto způsobem povinnost elektronické evidence tržeb upravovat. Platnost vládního nařízení vypršela na konci roku 2018. Počítalo se s tím, že do té doby bude osvobození od EET pro zrakově postižené ošetřeno novelou příslušného zákona. Projednávání novely se ale v parlamentu protahuje. Na osvobození zrakově postižených sice panuje shoda, spory se ale vedou o mnoho jiných bodů novely. Server Echo 24 citoval ministryni financí Alenu Schillerovou, která počítá s tím, že novela zákona bude schválena nejdříve v polovině tohoto roku.

Do té doby se tedy ti zrakově postižení živnostníci, kteří spadají do dvou prvních vln EET, tedy zejména podnikatelé v ubytovacích a stravovacích zařízeních a v maloobchodu, musejí s  elektronickou evidencí tržeb nějak popasovat. Ve výše zmíněných oborech naštěstí pravděpodobně nepracuje příliš osob se zrakovým postižením. Pro ty, kterých se ale tato povinnost přece jen týká, jsme připravili krátký přehled přístupných řešení, která se v současnosti pro EET nabízejí. Tato řešení se snaží pokrýt všechny operační systémy, které jsou mezi zrakově postiženými používané, nicméně jak sami uvidíte, jejich nabídka není velká a volba řešení se často nemusí obejít bez jistých kompromisů.

Než začneme elektronicky evidovat

Než si vybereme samotnou aplikaci nebo zařízení pro vedení EET, musíme projít přípravnou fází, kdy si zřídíme uživatelský účet na Daňovém portálu Ministerstva financí a zde si vygenerujeme certifikát pro své pokladní zařízení či pokladní aplikaci. Certifikát bude náš elektronický podpis, který nahrajeme do zařízení či aplikace, z nichž budeme tržby evidovat. Na základě certifikátu nás potom při každém odeslání vystavené účtenky server Finanční správy identifikuje a ví, že účtenku vydáváme právě my.

Máme-li datovou schránku, můžeme celou přípravnou fázi provést online bez návštěvy Finančního úřadu. Nicméně, jak jsme rozebírali v Téčku z března 2017, zdaleka ne vše při této proceduře bylo přístupné. Finanční správa tehdy naštěstí vyslechla naše připomínky a přístupnost v rámci technických možností, které současný Daňový portál umožňuje, zlepšila. I tak je ale proces registrace na Daňovém portálu a vytvoření certifikátu značně uživatelsky náročný. Pokud byste tedy nebyli schopni touto procedurou se prokousat, ozvěte se do Téčka.

A nyní přejděme už k samotným přístupným pokladním řešením, která se nabízejí.

JSWEET od Ježek Software s. r. o. (Windows)

Windowsovský prográmek JSWEET jsme doporučovali již v roce 2017. Jeho první verze měla s ohledem na přístupnost jisté problémy, ale díky ochotě firmy Ježek Software byly ty nejdůležitější nedostatky, které jsme nahlásili, opraveny a aplikace je použitelná s JAWS i NVDA. Toto jsou nejdůležitější výhody aplikace JSWEET:

  • Je zcela zdarma.
  • Je velmi jednoduchá.
  • Lze ji provozovat ve Windows 7, 8.1 a 10 buď nainstalovanou, nebo jako přenosnou.

Používání JSWEET je opravdu snadné. Jde o několik prvků, mezi kterými se lze pohybovat Tabulátorem a k některým z nich jsou přiřazeny též klávesové zkratky. Odečítače bohužel u některých prvků nečtou jejich popisky, ty je však možné v případě NVDA vždy vyčíst pomocí příkazu NVDA+num. 4 a s JAWSem pomocí dotykového kurzoru. Tento způsob prohlížení obsahu dialogů je třeba použít zejména v dialogu pro prvotní nastavení aplikace. S JAWSem nejsou ještě čteny popisky tlačítek pro mazání položek z editované účtenky. To jsou ale jediné nedostatky, jinak lze JSWEET určitě doporučit.

EET Plus (Android)

Uživatelé zařízení se systémem Android mohou využívat jednoduchou bezplatnou aplikaci EET Plus, za jejímž vývojem nestojí žádná firma, ale jediný nezávislý vývojář. EET Plus je s TalkBackem dobře použitelné. Aplikace je velmi jednoduchá. K rychlému vystavování účtenek v ní lze využít možnost dopředu si předdefinovat položky, které na účtenky často dáváme. K vystavené účtence lze přistupovat online na webu, lze ji též zaslat klientovi na mail či vytisknout.

SMS EET

Další možnost, jak vést EET, je určena všem, kteří se nechtějí zabývat ani počítačem ani žádným chytrým zařízením. Jak už napovídá název této služby, účtenky se vystavují zasláním obyčejné SMS v příslušném tvaru na příslušné číslo, k čemuž samozřejmě plně stačí i obyčejný „hloupý“ tlačítkový mobil.

Když tedy např. potřebujete vystavit účtenku na 120 korun se sazbou DPH 21 %, odešlete SMS ve tvaru „EET 120:21“ a jakmile je tržba zaevidována, přijde vám zpět potvrzovací zpráva, ve které bude uveden číselný kód, pod nímž může klient účtenku najít na webovém úložišti provozovatele SMS EET. Klientovi lze kód přeposlat.

Jak je vidět, tento způsob neskýtá žádné vymoženosti, je ale opravdu jednoduchý a bez nároků na jakékoli technické vybavení. Provozovatel SMS EET měl dokonce plány službu optimalizovat přímo pro nevidomé uživatele a vyžádal si k tomu naše připomínky. Nakonec ale úpravy pro lepší přístupnost nebyly realizovány. I tak ale může jít o zajímavé řešení pro ty, kdo nemají velkou frekvenci vystavování dokladů. Za zmínku stojí i nabídka na vyřízení všech formalit potřebných k zahájení EET. Pokud zašlete provozovateli SMS EET podepsanou plnou moc, zařídí vám přístup do Daňového portálu i vygenerování certifikátu a jeho instalaci do systému. Ceny za zpracování jednotlivých SMS účtenek se pohybují v řádu korun.

Malá pokladna (iOS)

Asi jste si všimli, že ve výčtu možností pro hlavní platformy nám ještě chybí nějaká aplikace pro iPhony a iPady. Zde již nemůžeme doporučit před dvěma lety anoncovanou aplikaci EET Symbio, protože firma Symbio ji už k veřejnému použití nenabízí. Najít dobře přístupnou aplikaci pro EET v systému iOS se ukázalo být dosti náročné. Zkoušené aplikace byly buď velmi špatně použitelné s VoiceOverem, nebo je nebylo možné rozumně vyzkoušet v demo režimu.

Nakonec bychom tedy zmínili pouze systém Malá pokladna. Ten za měsíční paušál 120 Kč kombinuje dva způsoby evidence tržeb – klasickou mobilní aplikaci a též evidenci prostřednictvím běžných SMS obdobně jako předešlé řešení. V obou případech ale k evidenci potřebujete tzv. kasa bloček. To je štůsek 150 papírků, které jsou očíslovány. Když vystavíte účtenku, můžete ji zákazníkovi přeposlat na mail či SMS nebo zákazníkovi dáte odtržený horní lístek z bločku, na němž je číslo označující právě odeslanou tržbu. Zákazník se potom k účtence dostane po zadání čísla svého lístku na webu Malé pokladny. Nemusíte tedy účtenky tisknout a nemáte ani práci s přeposíláním účtenky nebo přepisováním kódu, jak to je v případě SMS EET.

V samotné aplikaci Malá pokladna není bohužel k dispozici panel pro zadávání účtenek dokud se do ní nezadá identifikační číslo prvního kasa bločku, který si u provozovatele systému musíte zakoupit. Proto tedy nebylo možné aplikaci vyzkoušet se vším všudy. Ostatní části aplikace ale byly i přes jisté nedostatky s VoiceOverem použitelné. Vypadá to tedy, že Malá pokladna by mohla být schůdné řešení jak při evidenci tržeb v samotné aplikaci, tak i prostřednictvím běžných SMS. Pokud byste k Malé pokladně potřebovali více informací, ozvěte se do Téčka. Tip na aplikaci máme od Karla Giebische, který aktuálně jedná s vývojáři aplikace o jejím dalším testování a zlepšení její přístupnosti.

Závěr

Výše uvedený přehled možností pro EET dokumentuje, že jisté nástroje pro přístupné vedení EET máme, ale ne vše je přístupné beze zbytku a zvlášť při častějším vydávání účtenek není vše dostatečně efektivní, aby to živnostníka i jeho zákazníky nepřiměřeně nezdržovalo. Doufejme tedy, že i přes aktuální obstrukce v parlamentu bude co nejdříve schválena novela zákona o EET, aby skončilo toto přechodné období a aby byla znovu zavedena výjimka, která opět zrakově postiženým živnostníkům usnadní jejich podnikání.

Autor: Jan Šnyrych

2018-11-26

V posledních letech poměrně uspokojivě funguje spolupráce našeho oddělení a úřadu práce, potažmo MPSV. Jedním z jejích výsledků je právě proběhlé školení. Bylo určeno pracovníkům Úřadu práce, kteří řeší, krom jiného, žádosti o pomůcky pro zrakově postižené.

Často se setkáváme s tím, že úředníci, kteří rozhodují o "našich pomůckách" vůbec netuší, co je jejich podstatou. Šíře jejich záběru je natolik veliká, že se tomu nelze ani divit.

V minulosti se naše oddělení již několika akcí pro pracovníky úřadu práce zúčastnilo. Tentokrát však šlo o školení úzce zaměřené jen na zrakově postižené.

Generální ředitelství úřadu práce oslovilo Tyflokabinet, Tyfloservis a paní Ing. Jasenovcovou.

Tyfloservis prezentoval základní pomůcky pro sebeobsluhu, orientaci, měření a kamerové lupy.

My jsme seznámili úředníky s pomůckami z naší oblasti: digitální čtecí zařízení, zvětšovací digitální lupy, digitální zápisníky pro nevidomé, braillské displeje, multifunkční elektronická zařízení.

Paní Jasenovcová problematiku pomůcek vždy završila tématem vodicích psů.

Od srpna do listopadu proběhla 4 setkání. Každého z nich se zúčastnilo kolem 40 úředníků z celé republiky, tedy celkem na 160 pracovníků.

Během velmi intenzivního, cca 7 hodin trvajícího, školení měli možnost poznat celou škálu pomůcek, které zrakově postiženým pomáhají v běžném životě.

Nešlo jen o suchý výklad k Powerpointové prezentaci, celý běh byl prokládán praktickými ukázkami.

Na závěr byl prostor k dotazům a osobnímu vyzkoušení.

Věříme, že jsme do této široké oblasti většině účastníků vnesli alespoň trochu světla. Pokud bude ze strany GŘ ÚP zájem, budeme v této činnosti pokračovat. Osvěta pomůže oběma stranám – ÚP i jejím klientům.

2018-11-14

Téčko je příloha časopisu Zora o technice pro zrakově postižené. Předplatitelům v ní přinášíme recenze nových pomůcek, informace o přístupných aplikacích a elektronických službách, zpravodajství ze zajímavých akcí, které se přístupné technice věnují, a mnoho dalšího z tohoto oboru.

Pokud vás technologie pro uživatele se zrakovým postižením zajímají, můžete se nyní v rámci akce Týden s Téčkem zúčastnit pestré ochutnávky z letošní tvorby časopisu. Když se do Týdne s Téčkem zapojíte, zdarma obdržíte v týdnu od 26. listopadu postupně sedm vybraných článků Téčka z letošního roku. Budete se tak mimo jiné moci jejich prostřednictvím seznámit se slovenským nevidomým programátorem, jehož počítačová hra je celosvětovým hitem, navštívíte výtvarnou výstavu, kde se díla prezentovala zrakově postiženým pomocí haptické virtuální reality, a poznáte nové braillské tiskárny a nové ozvučené tlačítkové mobily, které se letos u nás začaly dodávat.

Jak se do Týdne s Téčkem zapojit?

Stačí, když do 24. listopadu zadáte svou e-mailovou adresu do online formuláře Týdne s Téčkem nebo když adresu sdělíte e-mailem na snyrych@braillnet.cz. Adresa bude využita výhradně jen k zaslání vybraných článků časopisu a k informaci, jak si Téčko v případě vašeho zájmu můžete předplatit na rok 2019.

Věříme, že vám akce Týden s Téčkem přinese některé zajímavé informace z oblasti technologií pro zrakově postižené a stanete-li se pravidelnými odběrateli Téčka, rádi s vámi budeme celý příští rok sdílet informace o všem novém, co se v oboru přístupné techniky odehrává. Pokud by vaši přátelé a známí akci Týden s Téčkem také využili, určitě jim tuto informaci předejte.

Za časopis Téčko redaktor Jan Šnyrych.

O časopisu Téčko

Technická příloha časopisu Zora má již více jak dvacetiletou tradici. V posledních třech letech ji čtenáři získávají pod názvem Téčko buď formou e-mailových zpráv, digitálního dokumentu nebo v audio verzi. Letos už v téčku vyšlo přes padesát článků informujících o nových pomůckách (např. braillské hodinky Dot Watch nebo chytrá kamera OrCam), o významných akcích (konference INSPO, největší evropský veletrh pomůcek SightCity), o speciálních aplikacích (Cash Reader pro rozpoznávání bankovek, Seeing Ai pro čtení textu a rozpoznávání jiných objektů) a o široké škále dalších témat.

Související odkazy

2018-11-05

Na český trh před několika měsíci doslova vtrhla zcela nová pomůcka pro zrakově postižené, kamera OrCam MyEye 2. Vývoj tohoto pozoruhodného zařízení v Téčku sledujeme už několik let. Nyní je OrCam MyEye lokalizován a plně připraven pro používání v Česku a jeho izraelský výrobce u nás našel i autorizovaného distributora (firmu Sagitta) a další dva prodejce (Galop a Adaptech).

Zejména první ze jmenovaných firem se pustila do poměrně intenzivní reklamní kampaně, aby příchod nového produktu náležitě uvedla. Pokud jsou ale jediným zdrojem informací pro veřejnost pouze reklamní akce a texty dodavatelů, může to u potenciálních uživatelů vést k nereálným představám a přehnaným očekáváním. Proto jsme rádi, že výše uvedený distributor poskytl OrCam MyEye k velmi podrobnému testování pracovníkům SONS a též Téčku. Díky tomu se můžeme pokusit o co nejvěcnější a nezávislou recenzi. Snad tedy tento článek pomůže všem, kdo přemýšlí, zda by pro něj byla kamera OrCam tou nejvhodnější pomůckou.

Co OrCam MyEye je a co není

OrCam MyEye je miniaturní kamera, kterou lze magnety přichytit na stranici brýlí. Kamera zabírá prostor před uživatelem a na základě povelů nebo i automaticky může hlasovým výstupem sdělovat různé informace získané z obrazu kamery.

To je tedy zcela nový koncept mobilní asistenční pomůcky, jaká tu dosud nebyla. Proto se ze strany potenciálních zájemců objevují nejrůznější dotazy, k čemu všemu lze OrCam využívat. Zaznamenali jsme např. dotazy, zda OrCam pomůže nevidomému při procházce po lese najít cestu nebo zda bude nevidomého chodce instruovat, kudy jít po ulici ve městě. Odpověď na obě otázky je „ne“. Dnešní technika není ještě na takové úrovni, aby tyto věci zvládala. OrCam ale umí mnoho jiných věcí.

Abyste si mohli učinit přesnou představu o tom, co OrCam opravdu dokáže, uvedeme zde naprosto všechny informace, které kamera může sdělovat hlasovým výstupem svému uživateli. Jde o následující druhy informací:

  • Čtení jakéhokoli textu v záběru kamery – knihy, časopisy, cedulky na dveřích, čísla popisná na domech, různé informační a směrové tabule, texty z obalů zboží apod.
  • Rozpoznávání čárových kódů – kamera obsahuje databázi mnoha čárových kódů výrobků a po rozpoznání kódu na obalu řekne informace k danému produktu.
  • Rozpoznávání tváří – OrCam může stručně popsat osobu v záběru, u dříve uložených osob hlásí jejich jména.
  • Rozpoznávání bankovek.
  • Hlášení aktuálního času a data.
  • Rozpoznávání barev.
  • Rozpoznávání dříve naučených předmětů.

Z výše uvedeného výčtu je zřejmé, že OrCam nabízí funkce, které již známe z různých dalších pomůcek, počínaje mluvicími hodinkami a konče chytrým mobilem vybaveným např. aplikacemi KNFB Reader a Seeing Ai. OrCam má ale samozřejmě zcela jiný způsob obsluhy a u jednotlivých funkcí se může lišit míra spolehlivosti a přesnosti rozpoznávání. Níže si tedy tyto funkce probereme podrobněji. Vezmeme to ale od začátku…

Popis OrCam MyEye 2

Jak již bylo zmíněno, kamera OrCam je opravdu malé zařízení přibližně o velikosti prstu. (Přesné rozměry jsou 76mm X 21mm X 14.9mm a hmotnost 22.5 gramů.)

Kamera je při používání přichycená ke stranici brýlí malými, ale silnými magnety. Pro ty, kdo brýle běžně nenosí, je součástí dodávky univerzální brýlová obruba s nedioptrickými skly, na kterou se kamera přichytí. Kdo má vlastní brýle, využije přiložený držák – podlouhlou plošku s dvojicí zapuštěných magnetů, kterou lze přimontovat na jednu z nožiček vlastních brýlí. OrCam lze tedy přichytit téměř na libovolné brýle, v praxi jsme narazili na problém jen u brýlí s příliš tenkými stranicemi a u sportovních slunečních brýlí, které měly nožičky zahnuté, a proto na ně nešel OrCam připevnit tak, aby kamera směřovala rovně dopředu.

Díky používání kamery na brýlích má uživatel stále volné obě ruce. Na druhou stranu mohou být brýle překážkou pro ty, kdo je nejsou zvyklí nosit, zvlášť pro uživatele, kteří mají zbytky zraku a obroučky v zorném poli jim zhoršují vidění.

Když je OrCam umístěn na stranici brýlí, je na jeho přední straně kamera a LED dioda pro osvětlení v šeru. Kamera by tedy měla zabírat obdobný prostor, který by měl uživatel vidět před sebou. Na zadním konci zařízení je malý reproduktor, ze kterého mluví hlasový výstup těsně u ucha uživatele. Je zde též magnet pro přichycení nabíjecího kabelu, který tedy není nutné zastrkovat do žádného konektoru. Na vnější straně zařízení je téměř přes celou délku tzv. dotykový proužek. Pomocí klepání prstů na proužek nebo přejíždění prstem po proužku lze OrCam ovládat. Na vnitřní straně směřující k nožičce brýlí najdeme tlačítko napájení a signalizační diodu.

Téměř každého asi napadne, zda s kamerkou u ucha na nožičce brýlí nebude člověk na ulici působit příliš exoticky. Zařízení sice je vidět, ale v dnešní době, kdy po ulici kdekdo chodí s nejrůznějšími sluchátky OrCam příliš nevybočuje a vypadá jako nějaké trochu přerostlé handsfree. Jeho uživatel tedy zřejmě nebude vzbuzovat nežádoucí pozornost.

Další důležitou otázkou je srozumitelnost, ale také diskrétnost hlasového výstupu. Hlasitost lze rychle upravovat přejížděním prstu po dotykovém proužku směrem dopředu nebo dozadu. Nicméně blízko maximální hlasitosti zní již hlas z malého reproduktoru zkresleně. I tak nemusí maximální hlasitost dostačovat v hlučném prostředí, např. v nádražní hale nebo na frekventované křižovatce. Protože reproduktor je otevřený, nemá uživatel zcela zajištěné soukromí – v bezprostředním okolí může být slyšet, co OrCam říká uživateli do ucha. Výrobce ale plánuje přidat podporu bezdrátových sluchátek, a tak bude do budoucna zajištěna srozumitelnost a diskrétnost v každé situaci.

Zapnutí a probuzení

Kamera OrCam se zapíná stiskem tlačítka napájení. Na stisk tlačítka bohužel bezprostředně nedá uživateli žádnou zvukovou odezvu, až po čase začne pípat a přibližně po minutě je připravena a ohlásí aktuální stav baterie. Kamera vydrží na vestavěnou baterii pracovat asi hodinu a půl, což není mnoho. Proto se vyplatí ve chvílích, kdy ji máme zapnutou, ale aktivně s ní nepracujeme, přepnout ji do pohotovostního režimu. To lze provést opět stiskem tlačítka napájení. K aktivitě OrCam poté probudíme poklepáním prstem na dotykový proužek na vnější straně.

Jak kameru OrCam ovládat

Kameru OrCam můžeme ovládat dvěma způsoby – buď gesty, která děláme rukou v záběru kamery, nebo prstem na dotykovém proužku na vnější straně zařízení. Jak to vypadá v praxi, lze demonstrovat např. na spuštění a zastavení čtení.

Když budeme chtít, aby OrCam vyfotil a přečetl text, který se nachází před kamerou, můžeme na text prostě ukázat prstem. OrCam dvakrát pípne, což je znamení, že si gesta všiml. V tu chvíli dáme ruku pryč, aby nebránila ve výhledu na text, a kamera si jej vyfotí. Téhož můžeme dosáhnout i druhým způsobem, a sice klepnutím prstem na dotykový proužek. Výsledek se liší pouze tím, že když ukážeme prstem doprostřed textu, začne OrCam číst od tohoto místa, když ale čtení aktivujeme na dotykovém proužku, je vždy čten veškerý text od začátku. Budeme-li chtít následně čtení zastavit, ukážeme kameře rozevřenou dlaň nebo opět klepneme na dotykový proužek.

Ovládání pomocí gest rukou bude pravděpodobně bližší uživatelům se zbytky zraku, zcela nevidomí budou asi spíše preferovat ovládání pomocí dotykového proužku na zařízení. Volbu způsobu ovládání jistě ovlivní i okolní prostředí. Člověk na ulici by přece jen vypadal trochu divně, kdyby prstem ukazoval okolo sebe např. na cedule, které si chce nechat přečíst…

Čtení textu

Nyní se tedy pojďme podrobněji podívat na to, jak kamera OrCam zvládá jednotlivé funkce, které byly v úvodu uvedeny. Z těchto funkcí je zřejmě stěžejní čtení textu, a tím tedy začneme.

Důležitou vlastností kamery OrCam je možnost čtení opravdu jakéhokoli textu v záběru kamery. Nemusíme se tedy omezovat jen na tiskoviny, které běžně strkáme do skeneru počítače, ale můžeme si nechat číst cedulky na dveřích, názvy ulic nebo čísla popisná, obaly zboží, obsah displejů různých přístrojů a mnoho dalšího. Přesnost rozpoznávání se ale případ od případu může velmi lišit.

Čtení souvislého textu např. v knihách je poměrně spolehlivé. Chybovost je většinou o trochu vyšší, než kdyby byl stejný text skenován na počítači, je ale srovnatelná s použitím chytrého mobilu vybaveného OCR aplikací typu KNFB Reader. Totéž lze říci i o čtení korespondence, časopisů, reklamních letáků a dalších tiskovin, kde samozřejmě platí nepřímá úměra – čím více grafiky v předloze, tím méně výsledného srozumitelného textu.

Někteří z testerů zkoušeli využít OrCam při nakupování pro čtení cenovek nebo např. cedulek s velikostmi oblečení. V těchto situacích zůstal OrCam za jejich očekáváními – k požadovaným informacím se jim často nedařilo efektivně dostat.

Problematické může být přesné čtení účtenek, faktur a dalších informací, které jsou uspořádány do sloupců. U OrCamu totiž nelze nastavit, zda má být text čten po řádcích či sloupcích. Může se tedy stát, že např. u účtenky OrCam přečte nejdříve sloupeček se všemi názvy zboží, a poté pravý sloupec se všemi cenami.

Správné vyfocení tištěné předlohy vyžaduje trochu cviku. Je totiž třeba zvyknout si držet knihu ve správné vzdálenosti a v přímém směru před kamerou. To zní možná jednoduše, ale poslepu to nemusí být zas tak snadné. Tento problém nebudou mít ze začátku jen nevidomí, ale i někteří uživatelé se zbytky zraku, kteří nemusejí být zvyklí dávat si předmět, na který se dívají, doprostřed, protože třeba lépe vidí jen určitým okrajem zorného pole. Při používání OrCamu je tedy třeba v tomto získat jistý cvik. U knih je také třeba snažit se držet při focení knihu co nejvíce rozevřenou, aby byl dobře rozpoznán i text u hřbetu knihy.

Velký rozdíl mezi prací uživatele se zbytky zraku a nevidomého je ale u čtení textu na vzdálených předmětech. To je jistě velmi užitečná možnost, naplno si ji však užijí jen ti, kteří vidí alespoň trochu předmět, na němž je požadovaný text, takže na něj mohou zaměřit pohled kamery. Úplně nevidomý uživatel může jen nazdařbůh aktivovat vyfocení a přečtení textu v prostoru před sebou, většinou ale půjde jen o náhodný pokus s náhodným výsledkem.

Nicméně z pohledu uživatele se zbytky zraku je čtení vzdáleného textu využitelné v mnoha situacích. Lze takto rozpoznat čísla popisná na domech, některé štíty nad obchody (pokud nejsou vyvedeny v příliš grafických písmech), názvy ulic a též třeba názvy zastávek na označnících. Výsledky vždy závisí na vzdálenosti od textu, na okolních světelných podmínkách a někdy i na náhodě, jak se zrovna zadaří daný text vyfotit. Např. u čtyř domů se mi úspěšně podařilo přečíst číslo popisné a u pátého OrCam tvrdošíjně četl cedulku „stavba povolena“, která byla společně s číslem popisným v záběru, a samotné číslo jsem se nedozvěděl. U pražských tramvají jsem vůbec neuspěl se čtením čísel linek a nepochodil jsem ani při čtení odjezdových tabulí na nádraží. Text z nich sice OrCam rozeznal, problém byl ale v již zmíněném čtení ve sloupcích – nejprve byly čteny všechny cílové stanice za sebou, a poté zase všechny časy odjezdu. Naopak dobře OrCam posloužil při čtení tabulí nad různými východy z vestibulu metra, kdy jsem se vždy poměrně spolehlivě dozvěděl, kam daný východ vede.

Mezi časté dotazy na možnosti čtení patří také rozpoznávání textu z displejů různých elektronických zařízení. U displejů zobrazujících digitální číslice sestavené z rovných čárek nebo z teček v určité matici OrCam úspěšný není. Dobře jej lze ale použít např. k přečtení obsahu displeje mobilu či počítače. To se může hodit v situacích, kdy hlasový výstup počítače nebo mobilu vypoví poslušnost a my potřebujeme vědět, co se na obrazovce děje.

Během čtení souvislého textu se můžeme posouvat po větách pomocí přejetí prstu po dotykovém proužku směrem dopředu nebo dozadu. Čtení lze také pozastavit a opět spustit poklepáním na dotykový proužek. Jiné možnosti pro pohyb v textu nemáme.

Rozpoznávání předmětů

Další důležitou funkcí OrCamu je rozpoznávání předmětů, tedy zejména různého zboží. Kamera umí na obalu zboží detekovat jeho čárový kód a přímo ve své paměti má uloženou databázi, ve které čárový kód vyhledá a uživateli sdělí název produktu a případné další informace. Tolik tedy teorie. Jaká je praxe?

Doma jsem s OrCamem otevřel spíž a prošel několik desítek krabic, pytlíků, sklenic a plechovek se zbožím zakoupeným v českých obchodních řetězcích. Poté jsem obdobně pokračoval s kosmetikou v koupelně. Jelikož vidím dostatečně na to, abych většinou našel na obalu čárový kód, předkládal jsem kameře OrCam správnou stranu obalu. I tak OrCam přibližně v polovině případů kód nezaznamenal. U zcela nevidomého uživatele, který by zboží musel postupně otáčet ze všech stran, by patrně tento poměr byl ještě o něco horší a časová náročnost mnohem vyšší. U zboží, kde si OrCam čárového kódu všiml, dokázal informace k danému zboží vyhledat v necelé polovině případů. Interní databáze čárových kódů tedy zatím neobsahuje kódy pro velkou část zboží prodávaného v Česku. Podle výrobce by ale databáze měla být brzy značně rozšířena.

V případech, kdy nám OrCam nedokáže sdělit informace o zboží na základě čárového kódu, máme ale pořád k dispozici rozpoznávání a čtení textu z obalu. To mi v praxi nakonec přišlo jako daleko použitelnější prostředek, jak se dozvědět, co právě držím v ruce. Zdaleka ne vždy OrCam přečetl podrobné informace o produktu, jako je přesné složení, návod k přípravě nebo datum spotřeby. Většinou jsem ale byl schopen zjistit alespoň název daného zboží. Výsledky se též lišily podle toho, zda šlo o papírovou krabici, kulatou plechovku či sklenici nebo o lesklý zprohýbaný pytlík. Úspěšný jsem však byl asi v 80 % případů.

Kromě rozpoznávání zboží ať už na základě čárových kódů nebo textu na obalech má OrCam ještě funkci učení předmětů. Uživatel může nechat určitý předmět OrCamem nafotit a nahraje pro něj hlasový popisek. Jakmile OrCam příště tento naučený předmět detekuje, přehraje jeho popisek.

Rozpoznávání tváří

A tím se dostáváme k další funkci kamery OrCam. Zařízení nám může spíše zběžně a obecně popsat osobu, která před námi stojí. Má ale opět režim učení, ve kterém pořídí několik snímků určité osoby, ke které si nahrajeme hlasový popisek. Takto naučenou osobu nám potom OrCam přehráním popisku může ohlásit, kdykoli se před námi objeví. To je sice zábavná funkce na reklamní prezentace zařízení, v praxi ale asi nebude tolik využívaná. Pokračujme tedy něčím užitečnějším…

Rozpoznávání bankovek

Podržíme-li v záběru kamery přibližně tři sekundy bankovku, řekne nám OrCam její hodnotu. Rozpoznávání bankovek funguje dobře i pro české koruny. Je pravda, že při rozpoznávání pomocí aplikace Cash Reader v mobilu jsem zvyklý na téměř okamžitou reakci. Proto mi vadilo to několikasekundové čekání s každou bankovkou před kamerou OrCam. Jinak je ale tato funkce určitě praktická a dobře použitelná.

Rozpoznávání barev

Když ukážeme na určité místo a ukazovák na něm podržíme delší dobu, dáme tím OrCamu příkaz k rozpoznání barvy daného místa. Při pokusech na oblečení s jednoznačnými barvami při dobrém denním osvětlení byl OrCam vcelku přesný. Horší byly výsledky při rozpoznávání barev vzdálenějších předmětů nebo při zhoršeném osvětlení. Rozpoznávání barev lze tedy brát jen orientačně a je poměrně závislé na světelných podmínkách. Výsledky jsou tedy porovnatelné s obdobnými funkcemi u chytrých mobilů.

Hlášení času a data

Na závěr popisu funkcí jsme si nechali drobnou, ale zajímavě řešenou funkci. Pokud budeme chtít zjistit, kolik je hodin, stačí před OrCamem pozvednout k očím předloktí, jako bychom se dívali na hodinky, a ačkoli na zápěstí žádné hodinky mít nemusíme, OrCam nám ohlásí aktuální čas. Pokud předloktí v dané poloze necháme o něco déle, OrCam nám sdělí i dnešní datum.

Nastavení zařízení

Chování kamery OrCam můžeme nastavovat v jejím vnitřním menu. To otevřeme současným stiskem tlačítka napájení a přejetím prstem po dotykovém proužku. Po jednotlivých položkách menu se potom pohybujeme přejížděním prstu po dotykovém proužku a aktuální položku aktivujeme klepnutím na proužek. V menu můžeme upravit rychlost a hlasitost hlasového výstupu, spravovat uložené tváře a předměty a také např. měnit chování při rozpoznávání čárových kódů a bankovek – zda mají být hlášeny automaticky, nebo až když dáme OrCamu příkaz příslušným gestem.

Aktualizace OrCam MyEye

Izraelský výrobce neustále pracuje na zdokonalování interního softwaru zařízení. Uživatelé tedy mohou bezplatně software své kamery OrCam aktualizovat. K aktualizaci je třeba počítač nebo mobil připojený k internetu a Wi-Fi síť. Je třeba navštívit speciální webovou stránku, na které se vygeneruje QR kód pro připojení k dané Wi-Fi síti. Když kamera sejme tento QR kód, připojí se prostřednictvím Wi-Fi sítě k internetu a bude schopna stáhnout si a nainstalovat softwarové aktualizace. Jak již bylo zmíněno, firma OrCam v nejbližší době plánuje takto aktualizovat databázi českých čárových kódů a také přidat podporu Bluetooth sluchátek.

OrCam versus různé další pomůcky

V předešlých odstavcích jsme již několikrát narazili na to, že OrCam může být srovnatelný s některými jinými pomůckami. Srovnávat můžeme podle tří kritérií: nabízená sada funkcí, náročnost obsluhy a cena. Funkčně se OrCam MyEye nejvíce blíží chytrým dotykovým telefonům vybaveným vhodnými aplikacemi pro rozpoznávání. Snadností obsluhy je OrCam srovnatelný se čtecími zařízeními typu ReadEasy nebo ClearReader.

OrCam MyEye versus iPhone

Vybavíme-li iPhone OCR aplikací KNFB Reader, aplikací Seeing Ai pro rozpoznávání textu, tváří a barev, aplikací Cash Reader pro rozpoznávání bankovek a ještě např. aplikací Digit-Eyes pro rozpoznávání čárových kódů, získáme plně přístupné zařízení, které bude umět totéž co OrCam MyEye. Při testování jsme dospěli k tomu, že přesnost rozpoznávání je u aplikací chytrého mobilu plně srovnatelná z výsledky OrCamu.

Chytrý mobil toho samozřejmě umí ještě mnohem více než výše uvedené čtecí a rozpoznávací funkce a jeho pořizovací cena je ve srovnání s kamerou OrCam přibližně čtvrtinová. Na druhou stranu je obsluha kamery OrCam daleko snadnější než práce s chytrým dotykovým mobilem.

OrCam MyEye versus ReadEasy či ClearReader

Čtecí přístroje ReadEasy a ClearReader jsou stolní kamerové čtečky textu s hlasovým výstupem. Jejich obsluha je stejně snadná jako u kamery OrCam a pořizovací cena je přibližně poloviční. Tyto čtečky mohou dobře sloužit ke čtení tiskovin různého druhu. Na rozdíl od OrCamu je ale nelze používat mobilně, nejsou vhodné pro čtení textu na různých obalech zboží a nemají žádné doprovodné funkce, jako je rozpoznávání bankovek, barev nebo tváří.

OrCam a různá zraková postižení

Jak jsme již zmínili, využitelnost kamery OrCam hodně závisí na stupni zrakového postižení uživatele. V maximální míře pomůcku využijí uživatelé se zbytky zraku. Ti totiž oproti zcela nevidomým většinou mohou zaměřit nejen blízké texty a předměty, které drží v ruce, ale i vzdálenější texty na cedulích, informačních tabulích apod. Zcela nevidomí mohou po zácviku počítat s tím, že dobře zaměří to, co drží v ruce, u rozpoznávání vzdáleného textu jsou ale možnosti mnohem omezenější – nevidomý uživatel nemůže např. očekávat, že si s OrCamem přečte číslo popisné u domu, když nemůže zjistit, kde daná cedulka je, aby ji měl v záběru kamery. Slabozrací musí počítat s tím, že OrCam je pomůcka orientovaná čistě na hlasový výstup a musí zvážit, zda je pro ně efektivnější a příjemnější pracovat jen s hlasem, nebo raději používat optické pomůcky či kapesní kamerové lupy apod.

Pořízení pomůcky OrCam MyEye

Než se rozhodnete pořídit si kameru OrCam, zkuste si zodpovědět následující otázky:

  1. Potřebujete hlavně číst doma či v práci knihy, časopisy a další tiskoviny a zvládnete práci s počítačem vybaveným odečítacím a případně zvětšovacím programem?
    Pokud ano, pořiďte si právě takový počítač se skenerem a OCR programem. Čtení textu je zde nejméně chybové a počítač vám umožní i spoustu dalších věcí.

  2. Potřebujete hlavně číst doma či v práci knihy, časopisy a další tiskoviny, ale práce s počítačem vybaveným odečítacím a případně zvětšovacím programem je pro vás příliš složitá?
    Pokud ano, může být pro vás ideální pomůcka speciální čtecí zařízení ReadEasy nebo ClearReader, které má velmi jednoduchou obsluhu a je navrženo přímo pro hlasové předčítání tištěných textů.

  3. Potřebujete mobilní čtečku textů, která umí také rozpoznávat bankovky, číst obaly zboží nebo vzdálenější texty, a zvládnete práci s dotykovým mobilem iPhone, případně i jiným se systémem Android?
    Pokud ano, bude pro vás zřejmě nejvhodnější pomůckou právě takový chytrý mobil vybavený příslušnými aplikacemi. Jeho čtecí a rozpoznávací funkce jsou plně srovnatelné s kamerou OrCam, umí toho ale ještě mnohem více a stojí mnohem méně.

Pokud jste si ale na předešlé tři otázky odpověděli „ne“, přitom ale potřebujete mobilní čtečku textů s možností rozpoznávání bankovek, zboží, tváří a dalších doprovodných funkcí, pak může být pro vás OrCam MyEye patrně tou nejvhodnější pomůckou. Před definitivním rozhodnutím o pořízení takto drahé pomůcky je ale určitě vhodné všechny okolnosti probrat s odbornými pracovníky Tyfloservisu, kteří mohou poskytnout podrobné informace o funkcích OrCamu a jejich porovnání s ostatními možnými pomůckami.

Vzhledem k tomu, že OrCam MyEye je zcela novým typem pomůcky, nejsou momentálně na vyřizování žádostí o příspěvky na ni připravena ani pracoviště Úřadu práce. Aktuálně probíhá na Ministerstvu práce a sociálních věcí diskuse o tom, do které kategorie pomůcek by OrCam MyEye měl spadat a při jakém stupni zrakového postižení by měl být na příspěvek nárok. Zájemci o OrCam tedy musí vyčkat, jak tato jednání dopadnou, a teprve potom začne Úřad práce podané žádosti vyřizovat. V Téčku budeme o všem novém ohledně OrCamu informovat.

Závěr

Je rozhodně dobrou zprávou, že pomůcka OrCam MyEye je k dispozici lidem se zrakovým postižením v České republice. Příchod této typově zcela nové pomůcky však vyvolal mnoho někdy až nerealistických očekávání ohledně jejich funkcí. Je tedy třeba říci, že kamera OrCam nepřináší žádné nové funkce, které bychom neznali již od jiných pomůcek. OrCam se ale vyznačuje velmi snadnou obsluhou, mobilitou a integrací všech funkcí do malého kompaktního zařízení. OrCam tedy může pomoci všem, kteří potřebují čtecí a rozpoznávací funkce, ale nemohou např. kvůli přílišné uživatelské náročnosti používat žádné jiné srovnatelné pomůcky.

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2018-07-17

Před časem proběhla několika českými technologickými servery zpráva, že eshop Alza začne v Česku prodávat chytré braillské hodinky Dot Watch. Tato zpráva je zajímavá hned v několika ohledech. Jednak samotné hodinky Dot Watch jsou zajímavý produkt, který se ve světě prodává už od loňského jara, a je tedy dobře, že čeští uživatelé nezůstanou stranou. A jednak je pozoruhodné, že se do prodeje speciálního zařízení určeného výhradně nevidomým pouští běžný internetový obchod a nikoli specializovaný dodavatel pomůcek, jak tomu bývá zvykem.

Jak si na českém trhu hodinky Dot Watch povedou a jak si v oblasti uživatelské podpory takto specifického produktu povede Alza, to ukáže až čas. Je ale určitě na místě v Téčku si tuto zcela novou pomůcku představit. Díky Alze se do SONS dostaly jedny hodinky na otestování. Měli jsme tedy příležitost vyzkoušet je takříkajíc na vlastní kůži a na vlastní prsty.

Co hodinky Dot Watch nejsou

Vězte, že Dot Watch rozhodně neobsahují čtyřřádkový braillský displej, jak jsme se mohli dočíst na serveru Letem světem Applem, ani nezobrazují text na speciální klávesnici, jak psal pro změnu server Nejchytřejší hodinky. Takovýchto tvrzení se pochopitelně dopouštějí ti, kdo píší o braillských hodinkách, aniž by byli schopni přečíst jediné braillské písmeno. Z běžných médií se tedy s informováním o Dot Watch nakonec asi nejlépe popasoval server mobil.idnes.cz, který ve svém článku vycházel z informací od jednoho z prvních reálných českých uživatelů, Zdeňka Rybáka.

Co tedy Dot Watch jsou

Dot Watch jsou chytré hodinky, které zobrazují veškeré informace na braillském displeji o velikosti čtyř šestibodových znaků. Dot Watch samy o sobě umějí zobrazovat aktuální čas, obsahují minutník a stopky. Přes Bluetooth je však lze propojit s chytrým mobilem se systémem iOS nebo Android. Hodinky potom mohou zobrazovat upozornění z jakýchkoli mobilních aplikací, mohou informovat o příchozích hovorech a umožňují několik dalších funkcí.

Unboxing, popis hodinek

Výrobce Dot Watch si dal záležet na tom, aby už první dojem při rozbalování byl pro zrakově postiženého uživatele pozitivní. Plochá, téměř čtvercová krabice je opatřena jak zřetelným černotiskovým popisem, tak i potiskem v Braillově písmu a reliéfní grafikou. Když vysunete vnitřek krabice, padne vám jako první do ruky brožura se stručným uživatelským průvodcem v angličtině. I ta je hezky zpracovaná. Na každé dvoustraně je na levém listu popis ve zvětšeném černotisku a na pravém listu v bodovém písmu a opět i s návodnou hmatnou grafikou. Hned na začátku průvodce je jedna strana věnována popisu toho, jak se jednotlivé číslice zobrazují v Braillově písmu. Z toho je tedy vidět, že Dot Watch chtějí k používání bodového písma přivést i uživatele, kteří zatím slepecké písmo tolik neznají a nepracují s ním. Za design tištěné dokumentace mají tedy Dot Watch od Téčka jedničku.

Důležitější je ale design samotných Dot Watch. Po vyjmutí z krabice budete v ruce držet kulaté kovové hodinky s kovovým řemínkem, který lze díky magnetickému přichycení snadno připnout na zápěstí jakékoli velikosti. Samotné hodinky jsou poměrně velké – jejich průměr je 43 mm. To už bohužel není velikost, která by padla na jakoukoli ruku. Pro srovnání, Apple Watch jsou obdélníkového tvaru a větší (spíše pánské) mají rozměry 42 x 36 mm a menší 38 x 33 mm. S velikostí by mohly mít problém zejména ženy a děti, vždy je to ale individuální. Velikost je ale samozřejmě dána i tím, že se na hodinky musí vejít čtyři braillské znaky a další ovládací prvky.

Ciferník hodinek je čistě bílý. Kromě čtveřice braillských znaků jsou pod ním dva ovládací dotykové senzory. Levý je pod prvním a druhým braillským znakem, pravý potom pod třetím a čtvrtým znakem. Tyto senzory nejsou hmatné, ale jen dotykové. Když na ně klepnete prstem, posune se obsah braillského displeje o čtyři znaky vpřed nebo zpět.

Na pravé straně hodinek najdeme tři fyzické ovládací prvky:

  • Uprostřed je korunka. Jejím otáčením se v hodinkách pohybujeme po položkách nabídek a seznamů.
  • Nad korunkou je tlačítko Select. Jeho stiskem se většinou otevírá právě vybraná položka.
  • Pod korunkou je tlačítko Home. Jeho krátkým stiskem se hodinky uspávají do pohotovostního režimu nebo se z něj probouzejí a dlouhým stiskem se vypínají a zapínají.

Vzhledem k relativně velkému „ciferníku“, který je celý čistě bílý jsou Dot Watch na zápěstí doplňkem, který určitě přitáhne pozornost. Osobně bych uvítal méně výrazný design, který nebude u kolemjdoucích vzbuzovat otázky „Co to má ten člověk na ruce?“. Vzhled hodinek je ale samozřejmě vždy věcí osobního vkusu.

Poslední, co v krabici vedle hodinek najdeme, je magnetická nabíjecí kolébka, do které se Dot Watch vkládají a přes USB kabel se připojí k adaptéru či počítači.

Zobrazování, vibrace

Dot Watch používají zcela novou technologii zobrazování Braillova písma, která není založena na piezoelektrických komponentách jako u běžných braillských displejů. To dle výrobce umožňuje snižovat výrobní náklady, na druhou stranu to přináší i pomalejší přepisování obsahu braillských znaků.

První, na co je tedy třeba si u Dot Watch zvyknout, je nutnost při každém přepsání obsahu hodinek počkat jednu sekundu, než vystoupnou ty správné body, a teprve potom začít číst. Pokud totiž během té jedné sekundy, kdy se obsah displeje přepisuje a pracující body vydávají takový charakteristický tichý zvuk, leží prst na braillských bodech, může se stát, že se všechny body nevysunou. Uživateli se tedy musí dostat do krve, že po každé akci nelze ihned číst, co je zobrazeno, ale je třeba okamžik posečkat.

U Dot Watch je sympatická vibrační odezva téměř na všechny uživatelovy akce. Jakmile tedy otáčíte korunkou, mačkáte tlačítka nebo ťukáte na dotykové senzory, dozvíte se podle vibrace ihned, že hodinky na vaši akci nějak zareagovaly, a to je při jejich používání rozhodně příjemné.

Podpora češtiny

Dot Watch zatím trpí jednou zásadní dětskou nemocí, a sice absencí české lokalizace. Obslužná aplikace a dokumentace jsou v angličtině. U aplikace to tolik nevadí, protože je jednoduchá a přehledná. Větším problémem je ale absence české braillské tabulky. Hodinky zatím vůbec neumějí zobrazovat znaky s háčky a čárkami a ukazují místo nich jen otazníky. Některé texty tak mohou být dosti nesrozumitelné. Alza ale tvrdí, že na české lokalizaci se pracuje a prý bude již brzy k dispozici.

Autonomní funkce

Jak již bylo řečeno, základní časoměrné funkce lze využívat i bez propojení hodinek s chytrým mobilem. Jde o zobrazení času a data, stopky a minutník.

Aktuální čas a datum

Sledování aktuálního času a data je prosté:

  • Když jsou Dot Watch v pohotovostním režimu, zobrazí se aktuální čas stiskem tlačítka Select. Na displeji jsou dvěma číslicemi zobrazeny hodiny a dalšími dvěma minuty. Dalším stiskem tlačítka Select se zobrazí sekundy.
  • Trojím stiskem tlačítka Select z pohotovostního režimu lze zobrazit aktuální datum.

Čas a datum lze na hodinkách ručně nastavovat, nicméně běžně to není třeba, protože při propojení s mobilem se Dot Watch automaticky synchronizují s telefonem.

Stopky

Ke stopkám a dalším funkcím hodinek se dostaneme pootáčením jejich korunky. Konkrétně po dvojím pootočení korunky se na displeji zobrazí text „stop“. Když tuto položku otevřeme tlačítkem Select, objeví se na hodinkách výchozí čas 0000, přičemž první dvě číslice představují minuty a druhé dvě sekundy. Dalším stiskem tlačítka Select stopky spustíme a následujícími stisky téhož tlačítka je můžeme pozastavovat či znovu spouštět. Dlouhým stiskem Selectu stopky vynulujeme. Tlačítkem Home stopky opustíme. Ovládání je tedy opět velmi snadné.

Minutník

Na minutník přejdeme trojím pootočením korunky. Na displeji bude zobrazeno „timr“. Položku opět potvrdíme tlačítkem Select. Na displeji budou opět první dvě číslice představovat minuty a druhé dvě sekundy. Jejich hodnoty nastavíme otáčením korunky a potvrdíme Selectem. Tlačítkem Select odpočítávání času též zahájíme.

Protože Dot Watch neobsahují reproduktor a nemohou tudíž vydávat zvuky, je uplynutí nastaveného času signalizováno vibracemi a též zobrazeným hlášením „tout“.

Chytré funkce

Jako „chytré“ funkce zde označujeme ty, k jejichž využívání je nutné propojení s chytrým telefonem. Do mobilu je nejprve třeba nainstalovat aplikaci Dot Watch, pomocí které se hodinky s mobilem propojí přes Bluetooth a jejímž prostřednictvím potom probíhá veškerá komunikace mezi mobilem a hodinkami. Aplikace je k dispozici jak pro iOS, tak i pro Android. Je ale třeba dát pozor na to, že k dispozici jsou dvě verze aplikace – Dot Watch 1 a Dot Watch 2. S aktuální verzí hodinek je třeba používat tu první.

Aby hodinky byly s mobilem ve spojení, musí být aplikace Dot Watch stále spuštěná na pozadí. V praxi se zdál být dosah Bluetooth připojení hodinek přibližně pět metrů, což je o něco méně než u některých jiných Bluetooth zařízení. Jakmile se ale hodinky znovu přiblíží na dostatečnou vzdálenost, spojení by se mělo automaticky obnovit.

Čtení notifikací

Kdykoli se na mobilu objeví nové upozornění z jakékoli aplikace, upozorní nás na to dvojím zavibrováním i Dot Watch. V tu chvíli stačí stisknout tlačítko Select, a můžeme si celé upozornění přečíst. Hodinky zobrazí název aplikace, ze které upozornění pochází, odesílatele, obsah dané zprávy a její čas.

To vše je už delší text, ve kterém se musíme posouvat, ke slovu tedy přijdou dotykové senzory pro posun o čtyři znaky dopředu nebo dozadu. Při každém posunu textu musíme počkat onu již zmíněnou jednu sekundu, než se text aktualizuje. Během této doby nelze znovu stisknout dotykový senzor, což nám může zpomalit posun, pokud chceme přejít o více znaků vpřed nebo zpět.

K dispozici máme ještě možnost automatického posunu, kterou lze aktivovat tlačítkem Select. Text se potom posouvá v určitých časových intervalech automaticky. Rychlost a další parametry posunu lze nastavit v aplikaci Dot Watch. V praxi se ukázalo, že při automatickém posunu není lehké určit, kdy už je displej zcela aktualizovaný, a je tedy možné na něj položit prst a číst, protože vždy je třeba počítat ještě se sekundovým intervalem na samotné přeskupení bodů. Možná to ale chce jen trochu větší cvik, než člověk získá ten správný rytmus.

Hodinky si též posledních sto notifikací pamatují. K jejich seznamu se lze dostat jedním pootočením korunky na položku „noti“ a stiskem tlačítka Select. Poté se korunkou můžeme v seznamu notifikací pohodlně pohybovat po jednotlivých položkách a dotykovými senzory po celých deseti položkách vpřed a zpět. Bohužel se v tomto seznamu těžko vyhledává konkrétní notifikace, protože jsou zde zobrazena jen pořadová čísla notifikací. Selectem si můžeme otevřít vybranou notifikaci, a pak už si můžeme číst celý její obsah.

Příchozí hovory

Dot Watch upozorňují vibracemi také na příchozí hovor. Na displeji je v tu dobu zobrazeno „call“. Jedním stiskem tlačítka Select lze zobrazit jméno nebo číslo volajícího a druhým stiskem Selectu lze hovor přijmout. Tlačítkem Home je možné hovor naopak odmítnout. Je třeba ale vědět, že samotný hovor už neprobíhá prostřednictvím hodinek, které nemají ani mikrofon, ani reproduktor. Telefonovat tedy musíme klasicky s mobilem v ruce.

Nalezení mobilu

Pokud patříte mezi ty, kdo neustále hledají, kam svůj mobil položili, může být pro vás užitečný dvojí současný stisk tlačítek Home a Select na Dot Watch. Ten totiž mobil přiměje, aby zazvonil a zavibroval, takže jej snadno najdete.

Budík

V  aplikaci Dot Watch je možné nastavit čas buzení, ve kterém začnou hodinky vibrovat. Je škoda, že budík nelze nastavovat v hodinkách nezávisle na připojení k mobilu. Když už je možné takto používat minutník, určitě by to šlo i v případě budíku.

Výuka Braillova písma

Dot Watch mají sloužit i k  výuce a popularizaci Braillova písma. V obslužné aplikaci je funkce, která umožňuje zadat v mobilu číslici, písmeno nebo i delší text, a ty se potom zobrazí na displeji hodinek v bodovém písmu. Začátečníci se tedy tímto způsobem mohou s Braillovou abecedou seznamovat.

Pro ty, kteří zatím nejsou schopni Braillovo písmo v praxi používat, je možné Dot Watch přepnout do tzv. hmatového režimu, ve kterém se číselné hodnoty neznázorňují braillskými číslicemi, ale prostě počtem vystouplých bodů. Aktuální čas je v tomto režimu zobrazen tak, že počet vystouplých bodů v prvních dvou znacích značí hodiny a počet vystouplých bodů ve druhých dvou znacích minuty, přičemž každý bod má hodnotu pěti minut. Je-li tedy např. vystouplých šest bodů, znamená to třicet minut.

V hmatovém režimu je dostupný aktuální čas, stopky a minutník. Samozřejmě ale nelze v tomto režimu zobrazovat texty notifikací.

Závěr

Dot Watch je zcela nový typ pomůcky pro nevidomé a přináší zcela novou technologii zobrazování Braillova písma. Zatímco spolehlivost piezoelektrické technologie používané v braillských displejích je již prověřená desítkami let, u této nové technologie se teprve ukáže, jaká bude její výdrž v dlouhodobém každodenním používání.

Cena Dot Watch činí 9 999 Kč, což se blíží ceně hodinek Apple Watch, které jsou nevidomým též přístupné. Proto se jistě nabízí srovnání právě s nimi. Apple Watch nabízejí prostřednictvím hlasového výstupu více funkcí, protože kromě čtení notifikací na nich můžeme i aktivně využívat aplikace a máme k dispozici i fitness funkce. Apple Watch mají o něco kompaktnější design a standardní vzhled, který nebudí pozornost.

Dot Watch ale mohou bodovat vlastnostmi, které žádné jiné chytré hodinky nevidomým uživatelům nenabídnou. V prvé řadě je to naprostá diskrétnost. S Dot Watch si můžete na jednání, ve škole či v divadle zjistit, co nového se objevilo ve vašem mobilu, aniž byste jakkoli rušili okolí. Braillské hodinky mohou oslovit všechny, kdo už z principu preferují práci s Braillovým písmem před hlasovým výstupem. Jejich chvályhodným cílem je přivést k využívání bodového písma i ty, kteří se k tomu dosud neodhodlali. Potenciál k tomu mají díky tomu, že jsou cenově nejdostupnějším braillským zařízením na českém trhu, jejich obsluha je snadná a obsahují i některé funkce pro výuku Braillova písma. A v neposlední řadě mohou Dot Watch ve srovnání s Apple Watch zaujmout i násobně delší výdrží na baterii.

Než se začnou Dot Watch dodávat prvním českým uživatelům, je třeba implementovat v nich podporu češtiny, což by však prý mělo být již brzy. Potom si Dot Watch jistě najdou okruh svých uživatelů a je rozhodně dobře, že se k nám díky Alze tato nová pomůcka dostává.

Společnosti Alza a konkrétně produktovému manažérovi Tomáši Antonovi, který stojí za zařazením Dot Watch do nabídky Alzy, děkujeme za zapůjčení hodinek k otestování a přejeme co nejvíce spokojených uživatelů.

Technické parametry

Displej: 4 šestibodové znaky (24 braillských bodů)
Ovládací prvky: 2 dotykové senzory, 2 fyzická tlačítka, otočná korunka
Barva: přední strana bílá, tělo stříbrné
Rozměry hodinek: průměr 43 mm, výška 12,5 mm
Šířka pásku: 22 mm
Materiál hodinek: hliník, ocel
Hmotnost: 35 g
Kompatibilní systémy: iOS 9 a vyšší, Android 4.4 a vyšší
Baterie: vestavěná Li-Polymer baterie 400 mAh
Bluetooth: LE (Low Energy) 4.2
 CPU: 32-bit ARM Cortex M4F, M0 (Dual)
Trojsměrný gyroskop

Autor: Jan Šnyrych

Další zdroje informací

2018-05-23

Zájem o seminář o přístupnosti mobilních aplikací byl větší než kapacita našich prostor. Jsme rádi, že vývojáře a testery problematika přístupnosti oslovila, a aby se dostalo na všechny zájemce, rozhodli jsme se seminář uspořádat ještě v jednom termínu.

Nový termín konání semináře je 18. červen od 9:00 do 13:00. Všechny další informace jsou stejné jako u prvního běhu semináře. Jste-li tedy vývojáři nebo testeři mobilních aplikací a chcete se dozvědět, co obnáší zpřístupnění vašich aplikací všem uživatelům bez ohledu na jejich případný handicap, podívejte se na původní pozvánku nebo se rovnou přihlaste. Přihlašovat se je možné do 15. června, nicméně i druhé kolo semináře se již plní, proto tedy zbytečně neváhejte.

Těšíme se na Vás!